10. října  2011  rubrika: Nosorožci

Nosorožec bílý severní mizí z planety

Nosorožec bílý severní - Foto: Ing. Hajnyš,  ZOO Dvůr Králové

Nosorožec bílý severníFoto: Ing. Hajnyš, ZOO Dvůr Králové

Pomůže návrat zvířat z královédvorské ZOO do keňské přírody? Podaří se jim tam zplodit potomky? Anebo přežití tohoto zvířete zaručí uměle vyrobené a zmrazené buňky, o což se snaží američtí vědci v San Diegu?

V roce 1960 žilo na světě „ještě“ posledních 2 230 bílých nosorožců, nyní jich zbývá sedm. O jejich záchranu usilují už léta v zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem. Žijí už jen čtyři jedinci schopní rozmnožování. Samci Súdán a Suni a samice Nájin a Fatu. Ještě žijí dvě samice a jeden samec v safariparku v San Diegu, přivést na svět mláďata se jim ale nepodařilo. 

Nosorožec bílý severní - Foto: Ing. Hajnyš,  ZOO Dvůr Králové

Nosorožec bílý severníFoto: Ing. Hajnyš, ZOO Dvůr Králové

Proto se čeští zoologové rozhodli k odvážnému kroku. V rámci projektu „Poslední šance na přežití“ byla všechna čtyři zvířata ze Dvora Králové v prosinci 2009 převezena do vytipované rezervace Ol Pejeta v Keni. Vědci doufají, že v přirozeném prostředí se podaří samicím nosorožce severního zabřeznout a konečně porodit mláďata. Kromě toho se rýsuje ještě jedna šance: laboratorní. A tou se vydali američtí vědci. 

Spočívá v uchování kožních buněk ohrožených živočichů ve zmrazeném stavu. Dnes tato banka obsahuje životaschopné buňky z více než 8 600 jedinců náležejících k 800 druhům obratlovců. A právě do této banky sáhli před časem američtí vědci ze Scrippsova výzkumného ústavu v kalifornské La Jolle. Vybrali si z ní buňky „naší“ Fatu, které by umožnily poslední jedince uměle oplodnit, naklonovat či jakkoli jinak udržet na světě.  

Miliony kmenových buněk z organismu Fatu nyní leží v mrazáku, aby jednou pomohly zachránit její druh. Vědci plánují, že z nich mohou vyrobit jakoukoli tkáň – včetně spermií nebo vajíček. A s jejich pomocí pak léčit či oplodnit zvířata žijící v zajetí. Nebo vytvořit zvířata nová. “O možné úspěšnosti amerického výzkumu nechci spekulovat, ale rozhodně je to běh na velmi dlouhou trať,“ připomíná ředitelka Zoo Dvůr Králové a dodává: „Naše snaha by měla vést ke kýženému úspěchu – mláděti – snáz.“ 

Naši nosorožci v Ol Pejetě v srpnu 2011

Při přípravě článku jsme čerpali ze zdroje: Mladá fronta DNES, datum vydání: 30.9.2011, autor: Eva Bobůrková. 

Autor:  Romana Pacáková  (pac)
 

Nové články v rubrice

 

Přidání názoru

Předmět:

Jméno:

Email:

Text: