Nosorožec tuponosý

Nosorožec tuponosý

Nosorožec tuponosý neboli bílý (Ceratotherium simum) je další druh afrických nosorožců.

* Někdy bývá označován jako bílý. Ve skutečnosti je šedý. Označení vzniklo zřejmě omylem na základě zvukové podobnosti afrikánského slova wijd, které znamená široký a používá se k označení těchto nosorožců na jihu Afriky, s anglickým slovem white (bílý). 

* Žije v Africe v travnatých savanách. Živí se spásáním trav, tomuto způsobu obživy je přizpůsobený jeho široký čtvercovitý horní pysk, podle něhož byl v minulosti nazýván též nosorožec širokohubý. 

* V současnosti je nosorožec tuponosý nejméně ohroženým druhem nosorožců. Toto konstatování se týká pouze jižní formy, severní naopak patří k nejohroženějším. 

* Nosorožci tuponosí jsou společně se zhruba stejně velkými nosorožci indickými po slonech největšími suchozemskými savci. Nosorožec tuponosý váží 1400 až 3600 kg, v kohoutku měří 1,5 až 1,8 m, délka těla je 3,8 až 5 m. n Dožívá se až 50 let. 

* Jsou to usedlá zvířata, samotářsky žijící samci mají teritoria o velikosti maximálně 6 km2. Teritoria samic měří zpravidla 12 až 15 km2, ovšem z velké části se překrývají. Tento druh je ze všech nosorožců nejvíce sociální, dospělé samice s mláďaty a nedospělá zvířata obou pohlaví vytvářejí často skupinky o 10 i více jedincích. Známe dva poddruhy: 

* Jižní forma (Ceratotherium simum simum): dnes nejpočetnější ze všech forem nosorožců vůbec. Současný stav je ukázkovým příkladem úspěšné intenzivní ochranářské práce, neboť i tato forma byla na pokraji vyhubení. Počátkem 20. let 20. století žilo již jen několik desítek jedinců. V současnosti žije v přírodě asi 11 100 zvířat a kolem 750 jedinců v zoo. Úplně vyhráno však nemá. Možné problémy mohou vyplývat především ze skutečnosti, že téměř všechna zvířata žijí v jediné zemi (JAR). 

* Severní forma (Ceratotherium simum cottoni): společně se západní formou nosorožce dvourohého a vietnamskou formou nosorožce jávského nejohroženější forma nosorožců na světě. Přežívá posledních zhruba 30 zvířat v národním parku Garamba na severu Konga (dříve Zaire). I přes politické nepokoje a ozbrojené konflikty v těchto zemích je počet zvířat v současnosti zhruba stejný jako před 10 lety. 

* Hlavním místem chovu severní formy je naše zoo ve Dvoře Králové nad Labem, která vystavuje sedm dospělých zvířat a další dvě samice zapůjčila do amerického San Diega Nikde jinde na světě se tato forma nechová. Po dlouhých jedenácti letech se 29. 6. 2000 ve Dvoře Králové narodilo opět mládě (celkově čtvrté v pořadí), samička Fatu.