Páření a péče o mládě
PářeníFoto: Luděk Čulík
Díky schopnosti dorozumívat se ultrazvukem se mohou v hustém porostu najít nejen matka s mládětem, ale i samec se samicí - protože to jsou zvířata teritoriální, samotářská, musejí se přivolat, když nadejde doba páření.
Pár okapiFoto: flickr.com
Estrální cyklus probíhá každých 13 - 16 dní, receptivita (ochota k páření) trvá 2 - 5 dní během celého roku bez ohledu na roční období. Příznaky říje jsou různorodé: aktivnější chození, lízání, lehce zduřelá vulva, pózování, znehybnělé přední nohy. Samice před říjí hledají samce pomocí svých vysoce vyvinutých smyslů (sluch a čich). Někdy mají u sebe vzrostlejší mládě. Pokud se dostanou k jedné samici v říji dva soupeřící samci, bojují krky a hlavami, podobně jako žirafy. Aby vydrželi silné údery bez vážného zranění, jsou jejich lebeční kosti výrazně zpevněny a mají velmi pevnou a silnou kůži. Při páření vyluzují samci měkké naříkavé zvuky. Stejně jako žirafy jsou okapi schopny rozmnožovat se po celý rok, což je velmi výhodné pro chovy v zajetí. Ve volné přírodě se ale mláďata rodí v období dešťů - od srpna do října.
Samice s mládětem v Zoo AntverpyFoto: Fotobanka stock.xchng
Období březosti trvá u okapi 14 až 15 měsíců (421 až 457 dní). Poté porodí samice jedno mládě, a to v srpnu až říjnu, v období deštů. Novorozeně váží okolo 16 kg. Na mateřském mléce je závislé 9-10 měsíců. Samci dosahují pohlavní dospělosti ve věku 2-3 let, samice o něco dříve, zhruba ve dvou letech, uvádí se období mezi 19. a 22. měsícem věku. Novorozená okapi vstává 30 minut po porodu a napije se poprvé mateřského mléka do hodiny po narození. Mládě je stejně zbarveno jako dospělý, má ale navíc podél páteře narostlou krátkou hřívu, která vymizí ve věku 12-14 měsíců. Mláďata se mohou snadno stát obětí pralesních predátorů - levhartů a koček zlatých. Ty na ně mohou zaútočit seshora, skokem ze stromu. Proto je příroda obdařila nejen pruhovanou kamufláží, která je chrání v pralesní vegetaci od prvního okamžiku, ale také dalšími ochrannými mechanismy. V husté pralesní vegetaci nechává matka sedět mládě ve skrytu na jednom neměnném místě, jde se napást a pravidelně se k němu vrací, aby ho nakojila. Během tohoto tzv. období skrývání tráví mládě v úkrytu asi 80% času. Mládě může být takto "odloženo" až 24 hodin. Samice přicházející z pastvy hledá mládě podle zvuků, které jsou pod prahem lidské slyšitelnosti (jedná se o ultrazvukové vlny o délce 30-15 Hz).
Skrýš opouštějí mladé okapi po 6 až 9 týdnech. Navíc okapi poprvé defekují v období mezi 4. až 8. týdnem stáří. Tato adaptace jim pomáhá, aby je v raném, nejohroženějším věku nenašli predátoři podle pachových stop. Mladé okapi mají tak větší šanci vyrůst a zesílit. A růst probíhá zejména v prvních měsících neuvěřitelně rychle. Mládě ztrojnásobí svoji velikost do konce druhého měsíce. Matka brání potomka před predátory - jediným kopnutím svých silných nohou, podobně jako u žiraf, může útočící šelmu zabít. Uvádí se ale, že svazek mezi matkou a mládětem není tak silný jako u ostatních kopytníků. Silné bílé pruhy na matčině pozadí říkají mláděti "Následuj mě". Mládě podle nich matku jednoznačně pozná a pomáhají mu, aby se mu matka neztratila, když s ní cestuje neprostupným pralesem. Pruhy jsou u každého zvířete zcela jedinečné, podobně jako otisky prstů u lidí.
