Tropický deštný les Ituri a jeho obyvatelé
Okapi chodí po stezkách vyšlapaných generacemiFoto: Khalil Baalbaki
Demokratická republika Kongo (KDR), dříve Zair, je zemí s největší biologickou diversitou v Africe. Na jejím území, v oblasti Konžské pánve, se nachází největší část afrického tropického deštného lesa (68%) a v rámci Afriky je KDR na prvním místě v počtu druhového zastoupení u každé skupiny organismů, s výjimkou rostlin, tam ji předčí Jižní Afrika. Se svými 415 druhy savců a 1086 druhy ptáků je Demokratická republika Kongo umístěna na třetím, respektive desátem místě na světě. Ještě připomeňme, že na území KDR žije 37 druhů a 18 rodů primátů, což také řadí KDR spolu s Kamerunem na prvním místo v druhové bohatosti.
Doprava na řece Kongo u KisanganiFoto: flickr.com
KDR je domovem mnoha celosvětově důležitých vlajkových druhů, mezi nejznámější patří šimpanz, bonobo, gorila nížinná, páv konžský, ženetka vodní, nosorožec bílý severní, pralesní slon a okapi, endemit mezinárodního významu. Téměř 1,12 mil.km2 tropického deštného lesa v KDR a Kamerunu je po brazilských pralesích druhým největším územím a tvoří 13% světového biomu tropického pralesa. Tento prales odvodňuje druhý největší říční systém na zemi - mohutná řeka Kongo. Právě zde bylo zaznamenáno mnoho evolučních objevů. Na severovýchodě KDR byl hustý a zelenající se prales nazýván prvními objeviteli a přírodovědci původním zemským rájem. Ituri prales, jedna z největších pralesních divočin na světě, leží na rovníku, západně od Albertova jezera. Na východě je prales ohraničen vyššími polohami pohoří Monts Bleus, na jihovýchod odtud se tyčí majestátné zasněžené vrcholy Ruwenzori.
Na mýtinách dostávají šanci rostliny podrostuFoto: Khalil Baalbaki
Uprostřed tohoto tropického rovníkového lesa se nachází Okapi Faunal Reserve, která leží zhruba na pětině nížinného pralesa Ituri. Ochraňuje rostliny a zvířata, která se nenacházejí nikde jinde na světě, stejně tak populaci Pygmejů, jejichž přežití je také úzce svázáno se zachováním původního území. V rezervaci se nacházejí chráněné druhy opic, ptáků, nesmírně druhově bohatá flora a nádheru místní krajiny doplňují majestátní vodopády na řekách Ituri a Epulu. Rezervace je také domovem populace okapi (žije zde přes 4000 kusů), jež jsou lokálně i celosvětově považovány za vlajkový druh, na němž závisí zachování zdejšího ekosystému. Okapi se staly národním symbolem pro všechna chráněná území v KDR. Celkový početní stav okapi na území KDR se odhaduje na 10 000 kusů (v jiných zdrojích jsou uváděna čísla 15-20 000 jedinců), jejich počet se ale bohužel snižuje.
Království liánFoto: Khalil Baalbaki
Navzdory lesnímu bohatství, původní život v rezervaci je vážně ohrožen. Pralesní sloni jsou loveni pytláky pro slonovinu, území pralesa ustupuje zemědělské půdě, stále bezohledněji se zde těží zlato, diamanty a coltan. Dokonce i okapi jsou loveni pro maso. Rezervace Okapi byla zapsána na Seznam ohroženého světového dědictví hned dva roky poté, co dostala status Světového přírodního dědictví, a to kvůli ozbrojenému konfliktu, který zasáhl východní část země počátkem roku 1997. Došlo k mohutnému rabování pralesních zdojů a likvidaci lesní zvěře. V druhé polovině roku 1998 bylo důsledkem znovurozhoření bojů v oblasti vypleněno veškerého zařízení, které rezervaci darovala mezinárodní nevládní ochranářská organizace, a zaměstnanci rezervace, snažící se v tu dobu o obnovení ochranářských aktivit, museli být evakuováni.
Demokratická republika Kongo má také neuvěřitelnou kulturní bohatost - odhaduje se, že na jejím území se hovoří 250-300 odlišnými jazyky. Mezi nejzajímavější skupiny na celém území patří Pygmejové - nenacházejí se striktně jen v oblasti KDR, ale také v lesních oblastech ostatních zemí ležících podél rovníku. Jejich populace v KDR tvoří 2% celkového počtu obyvatel. V srdci pralesa Ituri, v secerovýchodním Kongu, najdeme také poslední osady Pygmejů. Žijí tu dva velké kmeny - Efe a Mbuti (dříve uváděno Wambuti). Pygmejové rodu Mbuti žijí v pralese po staletí, snad dokonce již tisíc let. Pygmejové znají prales, rostliny a zvířata. Loví zvířata jako jsou antilopy, divoká prasata a opice, živí se rybolovem, sběrem medu, jedí sladké brambory a spoustu dalších rostlin, které les poskytuje. Les je pro ně zosobněním Boha, který jim poskytuje potřeby pro život. Pygmejové jsou nejmenšími lidmi na Zemi, muži dosahují průměrné výšky 142 cm a ženy 137 cm. Ačkoliv Pygmejové obývají nejhlubší prales a živí se lovem a sběračstvím, naučili se také využívat zdrojů z okolí pralesa, kde osadníci Bantuové pěstují na svých polích nejrůznější plodiny a směňují je, spolu s železářským zbožím a tabákem, s Pygmeji za dary lesa Odlišné skupiny Pygmejů hovoří různými jazyky, které často obsahují hodně prvků z jazyků okolních nepygmejských sousedů. Přesto však ve všech najdeme několik málo stejných výrazů, které poukazují na společný vývoj jazyků v minulosti. Jedním z takových slov je Jengi, jehož význam je Duch pralesa.
Budování uprchlického tábora v MugangaFoto: flickr.com
Po celou koloniální éru až do konce 90. let 20. století byly nepůvodní lidské populace v pralese početně relativně malé. Tvořilo je pouze několik stálých vesnic, většinou vybudovaných podél cesty a kolem zlatých dolů. Ale od nepokojů v Kivu na jih a jihovýchod od rezervace, kdy se válka zahnala mnoho uprchlíků kmenů Nande a Bantu, začíná být tlak na prales neúnosný. Působení těchto nově příchozích osadníků narušuje původní integritu pralesa. Například jejich zemědělská činnost pomáhá rozšiřování nepůvodní druhotné vegetace do tropického pralesa.
