Všechno dobré

Ewangovi jsou už tři měsíceFoto: Luděk Čulík

Štědrý den je za dveřmi a za ním se už tlačí Boží hod i Štěpán, zkrátka přišly Vánoce. A to je čas, kdy více než jindy myslíme na své blízké. A blízkými se pro mnoho z nás stali po několikaměsíčním sledování kamerami i členové okapí rodinky ve Dvoře Králové.

Skoro bychom chtěli popřát malému Ewangovi, jeho skvělé mámě Etaně, odděleně žijícímu tátovi Ahadimu i zatím do reprodukčního cyklu nezapojenému Detovi, aby jim Ježíšek také něco přinesl. A když ne dárky, tak alespoň nějakou tu štědrovečerní hostinu. 

Jenže Vánoce jsou časem, kdy se náš lidský svět ubírá diametrálně jiným směrem než svět zvířat. Pro zvířata totiž Vánoce nejsou ničím. Ani svátkem a už vůbec ne symbolem. A tak se na Štědrý večer naše cesty na chvíli rozejdou. My budeme jíst štědrovečerního kapra (nebo něco obdobně symbolického), radovat se, rozbalovat dárky, zatímco okapi (stejně jako ostatní zvířátka) se budou zcela nesvátečně zabývat samy sebou. Třeba bude malý Ewango přemýšlet, proč má právě takovéhle zbarvení těla, nebo si uvědomí sám sebe a vydělí své vlastní vědomí od ostatních. Kdo ví? Takže v tomto vánočním čase nechť platí: lidské lidem a zvířecí zvířatům. 

Proto my všichni, kdo jsme pro vás připravovali přenos z okapího domu, vám lidem, co naše stránky sledujete, přejeme krásné Vánoce, dostatek času na rozjímání, bohatou nadílku a ke všemu ochotnou purpuru, zatímco zvířatům (která naší stránku zásadně nesledují) přejeme nezávisle na Vánocích - jen tak do života - zdravé a plnohodnotné životní prostředí, co nejméně nezdravých vlivů od nás lidí a hlavně neutuchající reprodukční úspěchy. A možná i zdraví. Ostatně to je to jediné, co se dá popřát společně zvířatům i nám vám lidem k Vánocům i Nevánocům.