24. května  2010  rubrika: Příbuzní

Druhy a poddruhy orangutanů

Dvojice orangutanů - Foto: www. primates.com

Dvojice orangutanůFoto: www. primates.com

Donedávna byli všichni orangutani považovaní za jediný druh se dvěma poddruhy, bornejským a sumaterským. Ovšem obě skupiny se liší morfologickými znaky, chováním, a jak se v poslední době ukázalo, také genetickými znaky. Právě genetický výzkum vedl k povýšení poddruhů na druhy.

Změny na 2. páru chromozomů orangutanů - Foto:  ZOO Dvůr Králové

Změny na 2. páru chromozomů orangutanůFoto:  ZOO Dvůr Králové

Oba druhy se liší v druhém páru chromozomů. Na obrázku je znázorněno, jak došlo k utržení a otočení části tohoto chromozomu.

 

Vývojový odklon (divergence) možná započal dřív, než došlo k rozdělení ostrovů. Orangutan bornejský se vyskytuje ve třech velkých populacích, jejichž odlišnosti vedly k tomu, že jsou řazeny na poddruhy. Současná systematika uznává tedy následující členění: 

Orangutan bornejský (Pongo pygmeus)
* Pongo pygmeus morio - východní populace
* Pongo pygmeus wurmbii - jihozápadní populace
* Pongo pygmeus pygmeus - severozápadní populace
Orangutan sumaterský (Pongo abelii)
 

Současné rozšíření orangutana sumaterského (žlutě) a orangutana bornejského (červeně) na Sundských ostrovech - Foto:  ZOO Dvůr Králové

Současné rozšíření orangutana sumaterského (žlutě) a orangutana bornejského (červeně) na Sundských ostrovechFoto:  ZOO Dvůr Králové

Obecné znaky
Orangutani jsou lidoopi, kteří tráví většinu života v korunách stromů a jsou vlastně největšími žijícími stromovými živočichy. Obecně může být orangutaní samec až dvakrát větší (130 - 150 cm) než samice, má nápadný hrdelní vak a pachové žlázy na hrudi. Váží až 90 kg, u samic je váha asi poloviční. Charakteristickým znakem orangutanů jsou dlouhé paže (jejich rozpětí je až 3 metry) a hnědooranžová srst, která je chrání před deštěm. Orangutan má ze všech lidoopů nejdelší přední končetiny a nejkratší zadní končetiny. Orangutani mají plošší profil lebky než třeba gorily či šimpanzi, mají slabé nadočnicové oblouky, vysoké čelo a předsunutý čenich. Tito lidoopi, známí svou mimořádnou inteligencí, se dožívají v přírodě 30 - 45 let, v zajetí až 60 let. 

Samec orangutana sumaterského - Foto:  ZOO Dvůr Králové

Samec orangutana sumaterskéhoFoto:  ZOO Dvůr Králové

Orangutan sumaterský žije v primárních tropických deštných pralesích a také v bažinatých podhorských a horských pralesích až do výšky 4000 m n. m. Přednostně však obývá nižší polohy, zhruba do 500 metrů nad mořskou hladinou. Je poněkud štíhlejší než orangutan bornejský, hmotností se ale poddruhy neodlišují. Má delší, užší obličej, delší srst, která je zbarvena do oranžova až světle červena. Lícní vaky u dospělých samců, zvané adipózní koláč, jsou pokryty kratšími jemnými bílými chloupky a mají kruhový či oválný tvar. Jsou ploché, nevystupují dopředu. Čelní zářez i krční vaky jsou méně zřetelné. 

V jeho jídelníčku převažují rostliny a ovoce, ale jejich spektrum je menší než u bornejského příbuzného. Na druhou stranu ale mají podstatně pestřejší živočišný jídelníček. Vedle různých termitů jsou pravidelnou součástí jejich stravy i další bezobratlí a malí obratlovci.
Sociální struktura se u obou poddruhů neliší, ovšem socializace je u populací sumaterských orangutanů mnohem intenzivnější. Také bylo u tohoto druhu zaznamenáno více důkazů o používání nástrojů, to ovšem neznamená, že by jeho bornejský příbuzný v tomto směru nějak pokulhával. Sumaterský orangutan je již zcela na pokraji vyhubení, podle odhadů čítá jejich populace ve volné přírodě pouhých 5000-6000 jedinců. Odhady se podle jednotlivých zdrojů ovšem docela odlišují. 

Samec orangutana bornejského - Foto:  Comstock Images

Samec orangutana bornejskéhoFoto:  Comstock Images

Orangutan bornejský obývá tropické deštné, bažinaté, kopcovité i podhorské pralesy do výšky 1500 m n. m. Má spíše okrouhlý obličej, je trochu tmavší, jeho srst má spíše hnědý odstín, ale je pravdou, že barevnost dosahuje velké škály. Samci tohoto poddruhu mají širší lícní vaky než u sumaterského příbuzného, navíc tyto postranní části adipózního koláče směřují výrazně vpřed. Mají delší vousy. V oblasti čela je nápadný zářez, který tento adipózní útvar dělí opticky na dvě části. 

Jejich jídelníček tvoří až ze 60 % plody, pojídají i další části rostlin. Mají obrovské potravní spektrum, jsou schopni využívat až 400 rostlinných druhů, ale skutečně oblíbených druhů plodů je jen velmi málo, maximálně 20 v závislosti na sezoně. Bezobratlé a drobné obratlovce konzumují méně než orangutani sumaterští. 

Bornejští orangutani jsou relativně méně sociální. Důvodem je zřejmě menší výnosnost potravních zdrojů bornejských pralesů, která stupňuje soutěž o potravní zdroje. Jejich počet bývá odhadován na 50 000 jedinců. 

 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas