Jak to chodí v pavilonu

Žaneta si umí ovoce vychutnatFoto: Archiv Příbuzní

Občasnému divákovi našeho přímého přenosu se může zdát, že Elmar se Žanetou mnoho činností nevyvíjejí. Opak je pravdou – ovšem je potřeba umět vyhmátnout ten správný čas. Jaký mají tedy orangutani v pavilonu denní režim? Kdy spí, kdy vstávají a kdy dostávají krmení? To prozradila Ing. Zdeňka Jeřábková v rozhovoru s Tamarou Urválkovou.

Ráno přijdeme a zkontrolujeme je. Nyní máme výhodu, že je můžeme pozorovat na kamerách v přípravně, nemusíme chodit dovnitř. Nicméně ošetřovatelky tam samozřejmě chodí. Práce ošetřovatelů začíná zhruba v 7.00 a do 16.30 tu vždycky někdo je. Ráno se orangutani pozdraví s ošetřovateli, přijdou se podívat, co se děje, kdo dnes slouží, vše zkontrolují. A dostávají napít. V souvislosti s tím bych zmínila jednu příhodu, která svědčí o tom, že Žaneta v poslední době dosti „povyrostla“. Když přišli orangutani k mřížovým dveřím pro pití, zabral je celé Elmar, který je velmi rozložitý. Chytil se oběma rukama mříží a Žanda tam nemohla proniknout. Nejdříve mu nadzvedla jenom tu ruku, aby se mohla k mříži dostat, ale zdálo se, že nemá moc šanci, Elmar se na ní dolů podíval („Co to tam ta zrzavá dole po mně chce?“) a pak moudře usoudil, že jí nemá smysl něco vysvětlovat a obešel celý šuplák a přišel z druhé strany k těm druhým mřížovým dveřím z menšího prostoru. Je vidět, že se respektují a vyhoví si. 

Elmar má své oblíbené místo pod palandouFoto: Archiv Příbuzní

Dostávají napít a také mají pití v plastových lahvích nebo kelímcích. Někdy nechtějí ani to. Teď jsme dali Žandě pití do láhve, ale nechtěla to a ukazovala, že z toho to pít nebude, že chce vodu z toho “litráčku”, kterým jí děvčata nalévají. Tak ho dostala, jinak by pití odmítla. 

Jinak si umí odnést zašroubovanou láhev s pitím a kelímek, sedne si nahoru na palandu a tam si teprve prostře, odšroubuje láhev a pití si přelévá do kelímku. Samozřejmě to zkouší přelévat i opačně z kelímku do láhve, to už jí jde trochu hůř. Takže i tím se umí zabavit. 

Ráno se tedy napijí a dostanou menší snídani. Potřebujeme je nalákat do jiného prostoru a ten, kde byli přes noc, je nutné uklidit. Proto dostanou to menší krmení, za kterým si přejdou, zavřou se šupláky a ošetřovatelky mohou výběh uklidit. Rozhází se jim krmení po velké expozici a zvířata se tam zas mohou vypustit. Tam mají už svou krmnou dávku a zůstávají tam až do druhého dne do rána. 

Kolem poledne dostávají, jak mi říkáme, jižní ovoce, což jsou pro ně dobroty. A také jogurt smíchaný s ovesnými vločkami, díky kterému mohou přijmout i léky. Takže jsou opět zvyklí přijít k mřížovým dveřím, kde každý dostane svoji dávku přesně do ruky, abychom měli přesně kontrolu, co kdo sežral. Jablka, mrkev snědí až naposled, i když je mají rádi, nejdřív totiž zmizí to jižní ovoce – banány, melouny aj. To milují a to musí dostat každý, aby se nestalo, že by jeden obešel všechna krmná místa, vybral by si to nejlepší a na druhého by nic nezbylo. 

Kombinace chutí i barev - to je orangutaní jídelníčekFoto: Archiv Příbuzní

U lidoopů je velmi důležité, aby měli kontakt s ošetřovateli, aby bylo možné podávání léků apod. Po obědě, při kterém vyberou všechno, co jim nejvíce chutná, si dají odpočinek, ale to je jen kraťoučká doba, čtvrt až půl hodinky, a pak už znova začínají být aktivní, pohybují se po expozici a každý se věnuje tomu, čemu chce. 

A zhruba kolem 17. hodiny se ukládají k spánku, teď s prodlužujícím se dnem vždy o trochu později. Ráno se budí se sluníčkem. Dokud je tma, tak ještě spí – probouzejí se, až když se začíná rozednívat. V zimě je ještě kolem 8.30 hodin v pavilonu klid. To mohou ještě spát a někdy se dívají dost nevrle na to, když je budíme na pití. I když, pokud je třeba, mohou ošetřovatelky ještě půl hodinky počkat. S pokračujícím jarem je to lepší, jejich denní aktivita je trochu delší než v zimě. 

A když se ještě večer vzbudí a mají chuť, mohou si dojíst zbytek krmení. A pak se přikryjí dřevitou vlnou, přes hlavu si dají papírový pytel nebo kus látky, vytvoří si takový domeček a pak už spí.