Orangutani a voda

Dona a její pokus s vodouFoto: Zuzana Šmejkalová

Bojí se orangutani vody, anebo ji naopak mají rádi? Jednoznačnou odpověď na tuto otázku nelze dát, zooložka Zdeňka Jeřábková nám však k tomuto tématu řekla více podrobností.

Vztah orangutanů k vodě je jiný v přírodě a jiný v zajetí. My máme starý výběh ohraničený vodním příkopem a tahle překážka funguje pro gorily, orangutany i šimpanze. Oni se dokážou vody v příkopu přímo napít, nebo pokud mají kelímek, vodu do něho krásně naberou. Když v rámci enrichmentu půjčíme samicím nějaké to tričko, které si velmi rády oblékají, namočí ho, vyždímají, dokonce ho vyklepou a pověsí ho na strom - chovají se úplně jako hospodyňky. 

Příkop tedy u nás respektují. Ale v přírodě, a ty snímky jsou poměrně četné, orangutani dokážou přebrodit i řeku, pokud se nejedná o vysloveně prudký proud a pokud tam stačí. Dokážou si najít vhodný klacek, který do vody zapíchnou a změří si její hloubku. Dokonce byl uveřejněn záběr, ve kterém samice měla na sobě malé mládě, možná tak půlroční, a byl s ní ještě potomek z předchozího páření, kterému mohlo být šest, možná sedm let (to je běžná záležitost, že se mláďata takhle dlouho u matek zdržují). A ten zmateně pobíhal kolem vody, zatímco samice měřila hloubku v řece. Do vody se mu ovšem moc nechtělo, takže když se samice s miminkem rozhodla, že vodu přebrodí, skočil jí na záda a samice nesla přes vodu obě mláďata. 

Žaneta zvládá mnoho úkolů najednouFoto: Zuzana Šmejkalová

Já jsem měla možnost vidět orangutany v jedné thajské zoologické zahradě, kteří vodu vysloveně milovali. Měli výběh podobný jako u nás, ohraničený vodním příkopem. Ošetřovatelé stříkali ochozy kolem návštěvníků, aby to bylo čisté, a nechali potom chvíli hadici odloženou tak, že zůstala viset do příkopu. Orangutan stál až po prsa ve vodě, natahoval se pro hadici a vůbec mu to mokro nevadilo. 

Orangutani mají vodu docela rádi - vždyť v tropech, které obývají, prší denně. Déšť ale nemají rádi na hlavě, trhají velké lupeny a schovávají se pod nimi jako pod kloboukem. To nám s natrhanou trávou předvedla i Satu. 

Proud vody občas používáme k zahnání zvířat, když už na ně neplatí vlídné slovo a později ostřejší slovo. Pak vezmeme hadici a trochu je postříkáme, oni utečou, kam potřebujeme. Na druhou stranu, když například začneme stříkat vodu na našeho šimpanze, chytá vodu do huby a očividně mu to kropení dělá velkou radost. 

Orangutaní samice měří hloubku vody a pak s mládětem brodí řeku, YouTube.