Minietiketa: obtěžování na ulici II.
Markéta Bergerová z Loun reagovala na naši minietiketu, ve které jsme si povídali o obtěžování dealerů a různých obchodních zástupců na ulici. „Asi před měsícem se mě prodejce služeb mobilního operátora začal na ulici dotýkat, pokoušel se mě zastavit, abych si vyslechla výhody nového tarifu. To si přece nemůže dovolit, nebo ano?“, ptá se posluchačka.
Milan Knotek, znalec etikety: „Takové jednání je samozřejmě naprosto nepřijatelné a pokud se jednalo o telefonní služby, tak jsem přesvědčen o tom, že mobilní operátoři své dealery náležitě školí - oni si nedovolí do ulic pustit jen tak někoho. Nicméně jsme jenom lidé, uliční prodejce je placen z počtu nových klientů a k selhání lidského faktoru někdy dochází. Etiketa říká, že bychom se cizích lidí dotýkat neměli – doteky na veřejnosti jsou tolerovatelné pouze při podání rukou. V případě kamarádů nebo rodinných příslušníků si můžeme dovolit i objetí nebo zdvořilostní polibek.“
Alena Perková, moderátorka: „Vám se někdy Milane stalo, že se vám pouliční prodejce fyzicky dotknul?“
Milan Knotek, znalec etikety: „Jednou ano. Je to asi dva roky, stalo se to před ústeckým magistrátem a já už ani nevím, co ten mladý muž nabízel, ale po mém odmítnutí – tehdy jsem po jeho oslovení s úsměvem zakroutil hlavou – mě zezadu lehce chytil za ruku a snažil se mne přitáhnout trochu zpátky…“
Alena Perková, moderátorka: „…ale jako znalec společenského chování jste se určitě nerozčílil.“
Milan Knotek, znalec etikety: „Ale rozčílil, to jste mě měla vidět. Já jsem se prudce otočil, přistoupil jsem k němu asi na dva centimetry s obličejem, který si ani nepřejte vidět, narušil jsem jeho osobní zónu, takže jsem vlastně zaujal pozici těsně před útokem, a ještě než jsem stačil něco říct, tak ten dealer začal strachy couvat…Chvíli jsem se mu díval do očí, pak se otočil a šel dál.“
Alena Perková, moderátorka: „Takové jednání byste ale naší posluchačce nedoporučil, nebo ano?“
Milan Knotek, znalec etikety: „Určitě ne, mě to tehdy strašně rozčílilo, protože jsem hodně pospíchal a už jsem byl ve skluzu. Ale v tomto případě si rozhodně můžeme dovolit být trochu důraznější, aniž bychom se proti společenským pravidlům prohřešili. To znamená nepříjemný pohled do očí a sebevědomě položená otázka „Proč se mě dotýkáte?“, nebo „Proč jste mě zastoupil cestu?“, to oni taky někdy dělají. Obsah té otázky není úplně rozhodující, důležité je spíš jakým tónem ji položíme, aby ten člověk okamžitě pochopil, že překročil hranici slušného chování.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
