Hromadné úprky do vesnic nebo do měst se nekonají. Některá místa ale lákají a jiná upadají

Severní Čechy mají některá specifika. Za prvé, samotnou existenci vesnic nesmazatelně poznamenal poválečný odsun Němců. Za druhé, k rozvoji příhraničních oblastí je potřeba mezinárodní spolupráce. Jenže když chudé oblasti Čech sousedí s chudými oblastmi Německa, nepomohou si ani na jedné straně. Jako příklad může posloužit třeba Šluknovsko a živořící obec Mikulášovice.

Naštěstí, pro některé oblasti (jako například Mostecko) naneštěstí, je tu i za třetí - krásná příroda v dosahu větších měst. A právě to dává naději, že ani na severu Čech není vše ztraceno.

Dokazuje to případ Růžové u Děčína. Docent Václav Houžvička ze sociálně ekonomické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem vysvětluje: „Obce jako Růžová na Děčínsku prodělaly raketový vzestup, je to typická modelová vesnice, kam odchází skupina bohatších lidí, a té obci to prospívá. Byla v roce 2014 vyhlášena jako Obec Ústeckého kraje. Pro mě jako pro pamětníka je to velice půvabné, protože to byla jedna z nejstrašidelnějších obcí, které jste mohli v okolí spatřit.“

Podle průzkumů se z města na vesnice stěhují lidé, kteří chtějí žít v pěkném životním prostředí a touží po krásné přírodě. Bohatší lidé požadují vyšší komfort bydlení - přírodu, čisté prostředí, prostor.

Naopak ti, kteří nemají mnoho peněz, mají jako hlavní motivaci ušetřit. Na vesnici se dá totiž vést méně nákladný život než ve městě.

Další skupinou jsou lidé přesycení civilizací, kteří se snaží nalézt na venkově hodnoty, které ve městě nenajdou. Volí nejen jiné tempo života, snaží se pěstovat rostliny nebo chovat zvířata, ale kladou i důraz i na sociální prostředí. Předpokládají, že například kriminalita a drogy se jejich dětem vyhnou.

Další vývoj se dá jen těžko předvídat. Nevíme, co bude v Čechách, nebo i v Evropě, za dva roky. Jaké tedy budou požadavky mladých lidí na bydlení, na to si budeme muset počkat a nechat se překvapit.