Jak se vyráběly pilníky? To můžete vidět i vyzkoušet v Semilech

19. květen 2016

Kladívko, sekáčky a šikovné ruce. Pilníkáři ke své práci nepotřebovali prakticky nic jiného. Toto řemeslo už téměř vymizelo. Přesto se v Semilech můžete podívat do pilníkářské dílny a třeba si tohle takřka zapomenuté řemeslo i sami vyzkoušet.

Vyseknout ručně každý vroubek na rašpli, každou drážku na pilníku. Tak vypadala práce pilníkářů, kteří dokázali ručně vyrobit vysoce kvalitní nástroje. Dnes se s nimi již téměř nesetkáte. Na Semilsku, kde jich bylo dokonce několik, se dochovala alespoň pilníkářská dílna. Najdete ji v červené roubence v semilské Jílovecké ulici.

Vybavení pilníkářské dílny je poměrně skromné. „Pilníkář opravdu nepotřeboval mnoho prostoru. Stačil mu upevněný svěrák, v tom jedno olověné lůžko, do kterého umísťoval pilník nebo rašpli,“ říká Alena Hovorková ze semilského muzea. Při výrobě pilníků byl potřeba rovný sekáč – nejprve se vytvořil spodní sek, který se přesekl napříč vrchním.

Červená roubenka č. p. 104 v Jílovecké ulici v Semilech - to je pilníkářské muzeum

„Pilník se seká od špičky k rukojeti, rašple naopak od rukojeti ke špičce. A každý ten zoubek v rašpli je sekaný takovým špičatým sekáčkem. Tím, že nemá všechny zoubky ve stejné úrovni, tak prý mnohem lépe zabírá a opracovává materiál,“ podotýká Alena Hovorková.

Speciální pilníkářské kladívko má zahnutou rukojeť, to aby pilníkáře při náročné práci bolelo zápěstí co nejméně

Železo, které pilníkář k výrobě používal, bylo kvůli potřebě opracování měkké, a tak se muselo na závěr vykalit. Tedy rozžhavit a prudce schladit v lázni obohacené dusíkem. „Složení lázně bylo tajemstvím každého pilníkáře,“ dodává Hovorková. Pokud byste chtěli vidět pilníkáře naživo a ne jen video, které vám v červené roubence při prohlídce pustí, museli byste se vydat na Jihlavsko za Drahomírem Smejkalem, který pomáhal s vybavením semilské pilníkářské dílny.

Spustit audio