Ocenění Dobrovolník roku 2015 získala Jitka Flachsová z Děčína za canisterapii

6. červenec 2016

Canisterapii, neboli léčebnému kontaktu psa s člověkem, se Jitka Flachsová z Děčína věnuje už několik let. Se svými psy dochází pravidelně do domovů důchodců a za postiženými dětmi.

Činnosti, ke které ji přivedla její dcera, se věnuje ve svém volném čase a bez nároku na odměnu, za to se také stala děčínským dobrovolníkem roku 2015.

„Arnice je teďka devět, Timovi v březnu osm,“ představuje své terapeutické psy Jitka Flachsová. Dvě border kolie a jedna sheltie jí pomáhají léčit třeba seniory nebo postižené děti. Ke canisterapii se Jitka dostala díky své dceři Ladě.

„Lada měla ADHD, dyslexii, dysortografii. Četla jsem, co s tím dělat, tak jsem se vlastně dostala na canisterapii,“ popisuje své začátky s touto formou terapie.

Její dcera Lada už je dvacetiletá slečna a terapii psem už nepotřebuje, paní Jitku ale tahle metoda léčebného kontaktu mezi člověkem a zvířetem natolik uchvátila, že v ní prostě pokračovala.

Nejčastějším hostem je teď se svými psy v Domově důchodců, kromě nich bere seniorům k pomazlení i fretku nebo morčata.

Ocenění Dobrovolník roku 2015 získala Jitka Flachsová z Děčína za canisterapii

„Pejsky známe a dělají nám velkou radost. Arnika mi jednou skočila na postel, dala si hlavu na polštář a byla uložená,“ vzpomíná s úsměvem své první setkání s Arnikou paní Slávka, zatímco hladí jednu z border kolií po hlavě a připomíná si tak vlastní psy, které kdysi chovala.

„Ležící pacienti se mohou psů dotýkat, ti je trochu zahřejí a díky tomu se kromě psychiky uvolní i některé spastické, tj. křečovitě stažené, části těla,“ vysvětluje účinky canisterapie Dita Hornová, která má v domově důchodců kontakt s pejsky na starosti.

Kromě seniorů dochází Jitka Flachsová teď už i se svou dcerou Ladou, která jí pomáhá, za různě postiženými dětmi. Právě tak, jak bývala sama Lada.

„Opravdu je za energie z nich hodně cítit,“ vypráví Lada své zážitky z canisterapií s dětmi a Jitka Flachsová jí doplňuje: „Říkaly maminky, že když jsme tady, musejí se pořád usmívat.“

„Baví mě to. Je to pro mě forma relaxace,“ popisuje svou motivaci Jitka, která si při provozování canisterapie odpočine od starostí s vedením hotelu.

Aby se mohl pes a jeho majitel stát canisterapeutickým týmem, musejí nejprve složit zkoušky, které testují povahu psů. Takový pes by měl být kontaktní a vstřícný k lidem, nesmí být agresivní, ani příliš bázlivý, a nesmí mu vadit třeba zatahání za ucho nebo ocas.

autor: dap
Spustit audio