Reflexní prvky stále nenosíme. Přitom jsou už od února povinné mimo obec za snížené viditelnosti

Od ledna do září eviduje policie více než 2300 nehod, při kterých nějakou roli hraje chodec. Při nich zemřelo na silnicích 64 lidí, zhruba dvě třetiny přitom za snížené viditelnosti.

Pravidlo „Vidět a být viděn“ bude platit hlavně teď na podzim, v listopadu a prosinci. V prvním případě má navrch chodec, v tom druhém už je to o poznání horší a přitom stačí tak málo, používat reflexní prvky.

Pro srovnání: Ve tmě a v tmavém oblečení jsme vidět na 14 až 18 metrů. S reflexním prvkem připevněným na tělo, na oblečení nebo na kole jsme přitom vidět na 200 metrů.

Paradoxně je víc nosí lidé z větších měst, kde nejsou ze zákona potřeba. Často si je zdarma pořídí při nějaké promo akci zaměřené na bezpečnost provozu. V malých obcích je ta dostupnost horší a podle Martina Faráře z BESIP to někteří považují dokonce za šikanování ze strany státu.

Dopravní psycholog Michal Walter pak tvrdí, že si je lidé z malých obcí nemají kolikrát kde koupit. „V těch malých vesnicích, v těch malých krámcích, tam se to určitě stejně koupit nedá. Tak kvůli tomu musí do nějakého města.“

Podle něho by měli rozdávat třeba reflexní pásky zdarma obecní úřady. Hlavně na podzim a v zimě nosíme nejraději právě tmavé oblečení. Jak doplňuje Martin Farář z BESIP, reflexní prvky výrazně zvýší šanci, že nás řidič na silnici uvidí a včas zareaguje.

Reflexní prvky|foto: Kateřina Daňková

„Chodec na sobě může mít bílé nebo černé oblečení, to je v podstatě jedno. Pokud nemá reflexní prvky, vidí ho řidič na poslední chvíli. Pokud má jakýkoliv reflexní prvek, je šance, že ho řidič uvidí na mnohem větší vzdálenost,“ doplňuje Farář.

Nezapomínejte, že nás řidiči můžou špatně vidět i přes den, v husté mlze nebo za deště. Další chybou, kterou chodci často dělají je umístění například reflexní pásky. Na batohu nebo tašce za zády je vám k ničemu. Ideální je co nejníž, na místo které vám jako první osvítí klopená světla, tedy na kotníky.