2222 kilometrů v týmu na kole - to Opel Handy Cyklo Maraton, závod pro opravdové srdcaře

Pořadatel v stánku nabízel pití a občerstvení a pečlivě zaznamenával, které týmy už projely. Do osmé hodiny ranní kontrolu absolvovalo kolem 20 týmů, ostatní teprve měly přijet.

Každý tým tvořilo maximálně 8 jezdců, z toho alespoň jeden musel být hendikepovaný. Výkonnost týmů byla různá -ti nejrychlejší prosvištěli Teplicemi už před druhou hodinou odpolední v pátek, ale rychlost a vítězství není to, o co jde v tomto závodě především.

Solidárnost zdravých s postiženými, týmový duch a umět se porvat s nepřízní obecně... to je to, co má větší hodnotu, než stát na stupínku.

Jedním z 31 týmů byl i tým Českého rozhlasu. Těžkých okamžiků nebylo v průběhu závodu málo. Déšť, opakované bloudění, někdy potvora navigace, která vedla sportovce přes silnice snad osmé kategorie. Přesto byli závodníci rozhodnutí dojet do cíle a udržet si současné umístění.

Jindřich Král popisuje své zážitky z cyklomaratonu|foto: Veronika Dašková

Manažer týmu Michal Plšek dokonce doufal v lepší čas než v loňském ročníku - přece jen několik jezdců jelo podruhé a jejich zkušenost byla znát.

Do Teplic došlapal za Český rozhlas Honza Pácha, který bydlí v Ústí a se svým týmem se tady rozloučil. Nepotěšilo ho sice bloudění, ale hodně ocenil obrovskou podporu Romana a Jirky Šejnových.

Že závodníci nejsou jen sportovci, ale i dobrodruzi, dokázal například tým Skupiny ČEZ, který přímo na náměstí ve spacácích přespal. Prý to bylo krásné - jediné, co je v noci rušilo, byly hodiny na věži.

Hendikepovaný Jindřich Král se prý vyspal lépe než v posteli. Jeho dosavadních 150 najetých kilometrů ho nijak „nezničilo“. A jak by ne, když jako přípravu na závod natrénoval přes 4 000 kilometrů!

Energie a elán, které z účastníků závodu čišely i po několika dnech námahy, byly naprosto fascinující. A protože z Teplic měli závodníci namířeno do Prahy, kde závod končil, dá se předpokládat, že dobré rozpoložení si udrželi až do cíle.