Biopotraviny u nás a za hranicemi
Biopotraviny si získávají v Česku velkou oblibu. V Západní Evropě jsou ale mnohem běžnější součástí života než u nás. Jídlo v bio kvalitě se v Norsku podává třeba i ve školách.
Často se říká, že západní země jsou v mnohém vyspělejší než Česko a že jsou takzvaně dál. Jednou věcí, ve které jsou západní,a obzvláště pak skandinávské země dál, jsou biopotraviny.
Například v Norsku se podávají jídla z biopotravin běžně ve školách nebo v hotelových zařízeních, ačkoliv také nejsou absolutní prioritou konzumentů.
V Česku jsou biopotraviny běžné, co se týká například nabídky v supermarketech. Lidé vědí, že biopotraviny si mohou koupit, znají je, ale většina Čechů ještě potraviny v bio kvalitě nepojala tak úplně za své.
V Norsku je to trochu jinak, tam je tradice biopotravin větší a takzvané ekologicky šetrné a podle pěstitelů zdravější potraviny mají v jídelníčku Norů své stálé místo.
Česko si ale nenechává západní bio vlak ujet, lidé se naučili biopotraviny kupovat. Často po nich v obchodech sahají mladí lidé, ženy a především maminky malých dětí, které chtějí dát svým ratolestem to nejlepší.
Cestou, jak se poměrně snadno dostat k čerstvým biopotravinám jsou takzvané biobedýnky. Ty si člověk objedná rovnou u farmářů a ti mu je dovezou až domů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.