Cimrmanova rozhledna: z narozeninového dárku se stal vyhledávaný unikát

12. květen 2014

Jakou nejkurióznější věc jste kdy dostali k narozeninám? Možná exotickou dovolenou, thajskou masáž nebo jiný zážitkový dárek. Umíte si představit, že by vás někdo obdaroval rozhlednou? Přesně to se stalo panu Rudolfovi Farskému z Nouzova u Semil, který od svého syna Rudolfa dostal před 9 lety rozhlednu k padesátinám.

Nejde přitom o jen tak nějakou rozhlednu – tahle nese jméno slavného českého vynálezce a všeuměla Járy Cimrmana a jde o nejnižší rozhlednu na světě! Představit si ji můžete jako dřevěnou ohrádku, postavenou jenom tak na zemi.

I když si možná říkáte, že jde o pouhou recesi, nejnižší rozhledna světa svůj účel plní - stojí totiž na pořádném kopci, v nadmořské výšce 529 metrů, a je z ní za dobrého počasí doslova dech beroucí výhled na město Semily, na horu Kozákov, Ještědsko-kozákovský hřbet, Jizerské hory, Medvědín, Žalý, Rumburk, Český ráj a dokonce i na Krkonoše.

Nejenom za výhledy z nejnižší rozhledny proudí na Nouzov u Semil lidé z celé republiky. Těm, kdo se na ni přijdou rozhlédnout, nabídne mnohem víc, než krásné rozhledy. Návštěvníci si tam mohou vyzkoušet třebas prototyp Cimrmanova dalekohledu, zatelefonovat si z Luxfonu (podle stavitelů rozhledny u sebe musíte mít ale vlastní mobil) nebo se vyfotit u středu světa označeného plechovou pyramidkou.

Jak se vlastně přihodilo, že z tohoto narozeninového dárku se stala navštěvovaná turistická atrakce? Poslouchejte…

Jestli se na Cimrmanovou rozhlednu v Nouzově vydáte, vezměte si s sebou do kapsy kamínek z vašeho bydliště. Proč? Nouzovští cimrmanologové by prý do budoucna rádi postavili na rozhledně místo dřevěného plůtku kamennou zídku, která je přeci jenom bytelnější a lépe by odolávala větrnému počasí.

autor: Jaroslava Mannová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.