Důchody: mýty a fakta

14. květen 2015

Dopolední expres

V Ústeckém kraji je přes 180.000 starobních důchodců. Jejich počet rok od roku roste a zvyšuje se i počet lidí, kteří odcházejí do předčasného důchodu. Průměrný důchod je v kraji necelých 11.000 korun. Kromě věku ale musejí lidé, kteří chtějí jít do důchodu, splnit i potřebný počet odpracovaných let. Právě v tomhle panuje mezi lidmi podle zkušeností Správy sociálního zabezpečení řada mýtů.

Jeden z mýtu je ten, že invalidní důchodce nemusí pracovat. Podle Jany Havlišové z Okresní správy sociálního zabezpečení v Ústí nad Labem totiž záleží na stupni invalidity.

„Lidé se mylně domnívají, že pokud pobírám invalidní důchod, pracovat nemusím. Ale není to pravda. Potom, při uplatnění žádosti o starobní důchod, tak období, kdy jsem invalidním důchodu 1. nebo 2. stupně a nepracuji, tak to období chybí.“

Důchod? Ano – ale až po odpracování let

Kdo má věk na to, aby do starobního důchodu šel letos, měl by mít odpracováno 31 let. Tato doba se každým rokem o rok zvyšuje – až v roce 2018 dosáhne 35 let.

Někdy se stane, že člověk nemůže doložit část odpracovaných let, protože už nemá dokumenty, firma je na správu sociálního zabezpečení neposlala a už zkrachovala. S tím poradí Magdalena Syslová z ústecké správy.

„Pokud ani archivy nemají ty doklady nebo nevíme, v jakém archivu by se doklady mohly nacházet, tak přichází v úvahu ještě jedna možnost - prohlášení 2 svědků. Jedná se o svědky, spolupracovníky, kteří s člověkem pracovali. Můžou mu tak to období dosvědčit.“

Jestli si ale myslíte, že stačí vzít dva své kamarády, kteří podepíší nějaké čestné prohlášení, tak vás vyvedeme z omylu.

„Tak to probíhat nesmí. Ti svědci musejí věrohodně prokázat, že s ním skutečně pracovali. Tzn. pokud ti lidé už pobírají svůj starobní nebo invalidní důchod a tu dobu, kterou chtějí dosvědčit, mají ve svém důchodu zhodnocenou, pak je ta doba věrohodně prokázána. Anebo tuto dobu musejí mít ve svých nárokových podkladech na ČSSZ. Nebo ještě jedna možnost - že vlastní doklady, které tu chybějící dobu prokáží,“ konstatuje Syslová.

Mladší lidé si mohou připlácet na důchod i při studiu

Starší ročníky mají tu výhodu, že si do této doby kromě mateřské můžou započítat i nanejvýš šest let studia. To už ale podle Magdalény Syslové už pět let neplatí.

„Dnešním studentům, jak na středních, tak na vysokých školách, už z titulu studia neplyne účast na sociálním pojištění. Tuto dobu lze si tzv. "odpojistit" dobrovolným důchodovým pojištěním, které si mohou dobrovolně ze svých prostředků hradit. Je to možné až od 18 let.“

Kdo chce vědět, jak na tom s dobou pro nárok na starobní důchod je, může si přehled jednou ročně zdarma vyžádat na své okresní správě sociálního zabezpečení.