Hrozba úmrtí na banální infekce roste. Stále víc bakterií si vyvíjí odolnost na antibiotika

18. duben 2017

25 000 lidí ročně zabijí ve státech Evropské unie infekce způsobené bakteriemi, které umí odolat antibiotikům. Světová zdravotnická organizace vydala seznam 12 nejnebezpečnějších bakterií, mezi kterými je například salmonela, a vyzvala farmaceutické firmy, aby začaly hledat nové léky. Státy by pak podle ní měly více investovat do výzkumu a vývoje nových léků. Problém s nadužíváním antibiotik je i v Česku. Ministerstvo zdravotnictví proto chystá kontroly, které se na jejich předepisování zaměří.

Kontroly lékařů budou celoplošné, resort zdravotnictví pak výsledky využije ke vzdělávání lékařů. Konkrétní detaily o projektu ale ministerstvo zveřejnit nechce.

„Cílem projektu je sledovat jednotlivé lékaře v systému. Není možné informovat o projektu, uděláme to, až budeme mít k dispozici všechna data. Jednou z priorit je i otázka racionálního předepisování antibiotik v praxi. Výstupem bude studie. Nedílnou součástí je i vzdělávání lékařů a zdravotnického personálu,“ říká mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.

Uvést nápad do praxe bude ale těžší, než to vypadá. „Zodpovědně to udělat, to je strašná práce a nedovedu si představit, jak to bude ministerstvo dělat plošně – to technicky nejde,“ říká Václav Vaniš, primář oddělení klinické mikrobiologie a antibiotické stanice nemocnice Na Homolce. Právě jeho oddělení si před lety podobný systém kontrol vyzkoušelo v menším provedení.

Česko je ve vztahu k antibiotikům lépe než státy jižní Evropy

I přes katastrofické scénáře o nadužívání antibiotik na tom je Česko podle Vaniše docela dobře. Vyplývá to z celoevropské studie, které se v minulém roce zúčastnilo 32 tuzemských nemocnic.

„Je na to standardní protokol, který vznikl na mezinárodní úrovni v evropském centru pro kontrolu nemocí. Zjistili jsme, že spotřeba antibiotik u nás je stejná jako v dalších zemích naší kulturní oblasti, jakou je například Německo. K antibiotikům se chovají špatně na jihu Evropy ­ Itálie, Řecko. To vidíte na mapách resistencí – v Řecku je ta situace tragická. Nadužívání léků a resistence jdou spolu ruku v ruce,“ konstatuje Vaniš.


Odborníci se shodují na tom, že hlavní problém je s vývojem nových antibiotik, do kterého se žádné farmaceutické firmě nechce.

„To se nikomu nevyplatí. Trvá to dlouho a předpisy jsou strašně složité. Dokonce se říká, že kdyby současná antibiotika neexistovala a měla by se dnes uvést na trh, tak že se to pravděpodobně nepodaří. Ta firma by nedokázala doložit dostatečný počet studií. Tehdy to prostě někdo zkusil. Vezmeme si příklad Fleminga – když vynalezl penicilin, tak věděl, že mu to na plotnách zabijí mikroby. Přivezli mu policajta se zánětem pobřišnice, on to risknul, dal mu penicilin a vyšlo to. Dnes byste museli mít 100 takových policajtů a k nim pak dalších 100. Jedněm byste dávali schválený lék, těm druhým ten nový a počítali byste, kdo umře a kdo ne,“ vysvětluje Václav Vaniš.

S tím souhlasí také ředitelka kanceláře Světové zdravotnické organizace v Česku Alena Šteflová: „Je docela dobré si uvědomit, že v roce 1990 bylo 18 velkých takových firem, co vyvíjely nová antibiotika. V roce 2010 jsou to už jen čtyři firmy.“

nadužívání antibiotik

Problém s odolnými bakteriemi způsobilo třeba to, že lékaři na banální infekce často předepisují širokospektrá antibiotika místo penicilinu. Bakterie posiluje i to, když pacienti léky vysadí předčasně.

„Nesmíme sahat do těch účinných širokospektrých antibiotik na banální infekce. Už dnes existují i bakterie, které si umí předávat získanou resistenci už jako genetickou informaci a šířit ji, takže je ten boj velmi složitý. Můžeme se vrátit do doby před objevením antibiotik, kdy následky i banální infekce mohou být fatální,“ konstatuje Šteflová.

Za loňský rok byly podle ministerstva zdravotnictví úhrady za antibiotika od pojišťoven 1,3 miliardy korun. Z údajů Státního úřadu pro kontrolu léčiv vyplývá, že do Česka dorazilo 14 milionů balení antibiotik. Je to sice méně než v roce 2001, krabičky jsou ale větší.

Obecně statistiky ukazují, že i když spotřeba léků za posledních několik desítek let vzrostla, v poslední době nedochází k žádným velkým výkyvům.

autor: lam
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.