Jen dva skláři v Čechách vyrábějí oční protézy. Jeden z nich má dílnu v Ústí

24. říjen 2016

Otevírá šuplíky svého pracovního stolu. V nich má krabičky od oblíbených karamelových bonbónů. Ty jeho jsou ale plné skleněných skořepinek. „Skleněné oko není kulaté?“, ptám se překvapeně. „To máte z filmů,“ směje Vít Šťovíček, jeden ze dvou českých výrobců skleněných očních protéz.

„Už staří Římané si po ztrátě oka do hlavy vkládali zlaté klenuté plíšky, středověk to řešit třeba hladkými kamínky.“ Dnes se dělají protézy buď skleněné nebo akrylátové.

Jedinou výhodou těch z akrylátu je, že jsou nerozbitné. Ty skleněné jsou ale hladší, lehčí a věrohodnější. „Jsou lesklejší a lépe se na nich tvoří duhovka a žilky,“ říká muž, který má v kartotéce zhruba 400 klientů. „Nedá se říct, že by některá barva očí převažovala.“

Oční protézy se vyrábějí na míru. Jde o estetickou záležitost. „Aby člověk po úraze nemusel chodit s páskou přes oko, vloží si do důlku protézu. Skleněné oko mu umožní splynout s davem.“ Skořepinky v šuplíčcích pana Šťovíčka slouží jako zkušební vzorky. „Klient přijede a vyzkouší, který tvar by mu tak přibližně vyhovoval. Já mu pak přímo na místě vyrobím jeho vlastní protézu. Barvu doladím podle zdravého oka, doplním žilky a tvar doladím tak, aby ho protéza nikde netlačila a nedřela.“

Oční protézy

Oční protézy je třeba docela často měnit. Jedna vydrží zhruba půl roku. „Slzy jsou celkem agresivní. Protézám škodí také prach a další látky v ovzduší. Když nejsou dokonale hladké, mohou působit záněty a podobné komplikace.“

Výroba jedné protézy trvá zhruba hodinu. Pan Šťovíček vyrábí většinou dvě najednou. „Lidé za mnou jezdí z Ostravy i ze Slovenska. Takhle mohou přijet jen jednou do roka.“

Ke své neobvyklé profesi přišel kdysi v Jablonci nad Nisou. „Jsem sklář a jeden ze starých mistrů mi tohle řemeslo předal, když šel do důchodu.“ Svého nástupce si bude muset časem najít i on sám. „V republice jsme dva, ale na Slovensku nemají ani jednoho. Musí k nám nebo do Rakouska.“

Na začátku výroby oční protézy je skleněná trubička a kahan. Na konci malý kousek pečlivě výtvarně vyvedeného skla, který může člověku výrazně vylepšit kvalitu života.

Spustit audio