Jizerskohorská osada Jizerka a Jizerská oblast tmavé oblohy
Víte, že v Libereckém kraji existuje rezervace tmy s minimálním světelným znečištěním? Vznikla v rámci Mezinárodního roku astronomie v roce 2009 a jde o první mezinárodní projekt tohoto typu. Najít v dnešní době místo, kde lze pozorovat oblohu plnou hvězd, totiž není už vůbec snadné.
Pár chalup rozsetých na náhorní planině pod Bukovcem - to je idylická horská scenérie, kterou nabídne bývalá sklářská osada Jizerka, osada na konci světa, která je známá svým chladným podnebím.
Od listopadu roku 2009 je ale tato osada také hvězdářským oknem do vzdálených světů. To kvůli rezervaci tmy, která pokrývá asi 70 kilometrů čtverečních na území Česka a Polska.
Význam místa vysvětlil Davidovi Aleš Majer z Klubu astronomů Liberecka.
„Nedostatek tmy nemá vliv pouze na astronomická pozorování, působí negativně také na lidské, zvířecí a rostlinné organismy,“ vysvětluje astronom.
Existuje totiž takzvaná Bortleho stupnice, která definuje míru světelného znečištění.
„Nejhůře jsou na tom centra velkých měst, ta mají stupeň znečištění devět. V těch v noci uvidíme maximálně měsíc, nějaké planety a ty nejjasnější hvězdy. Na druhém konci škály je jednička, tedy ta pravá tma, nezasažená vlivem člověka. Tu ale už bohužel nikde v Evropě neuvidíme,“ konstatuje Aleš Majer.
Pokud byste podle něj chtěli vidět opravdovou noční tmu, museli byste se vydat třebas do nitra Austrálie, vrcholky chilských And nebo do namibijské pouště.
Stupeň číslo dva bychom v Evropě mohli na pár místech najít – třeba na Edelweißspitze. V Jizerce a v jejím okolí, tedy v Jizerské oblasti tmavé oblohy, se míra světelného znečištění pohybuje kolem stupně tři.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
