Kadaň: pověst o psu a radniční dveře proti nepoctivosti
Že politici kradou, myslí na svůj vlastní prospěch a z obecního si přihrávají do vlastního? Stačí zajít do kterékoli české hospody a na podobné řeči určitě dojde. Může za to to notorická česká nespokojenost i smutné zkušenosti s jednici, kteří se právě takhle chovali. V Kadani ale mohou být klidní. Jim nepoctivý politici nehrozí. Před sobectvím a životem nad poměry je varuji dveře do radniční věže i pověst, kterou v ní najdou.
Dřevěné vyřezávané dveře vytvořil stejný umělec, který vyzdobil kadaňský klášter. Křídla dveří jsou tak úzká, že lidé silnějších postav mají problém jimi projít. Lze je brát i jako varování před obžerstvím a příliš poživačným životem z obecního.
„Kdo je trochu při těle, neprojde už dveřmi,“ říká s úsměvem historik Petr Liebscher. „Já sám už musím chodit bokem.“
Komu by nestačilo nenápadné varování dveřmi, dostane ve věži pěkně názorně vysvětleno, že krást se nemá. Ve druhém patře visí jakási kramářská píseň vážící se k soše psa. Sedící kamenný pes dnes sedí ve věži, původně byl ale na její fasádě.
„Pověst praví, že jeden radní kradl z obecního. K okrádání městské kasy využíval i svého psa. Když mu na to přišli, musel za trest vylézt na špičku radniční věže. Jeho pes ho vystrašeně sledoval z ochozu, a když mu podklouzla noha, lekl se tak, že přepadl z ochozu dolů,“ ukazuje malovaný příběh Liebscher.
Skutečné vysvětlení je mnohem prozaičtější. Pes na fasádě byl jakousi vizitkou stavitele, který věž v 19. století opravoval. Opravit i nechalo i stávající vedení města. Od května se věž otevře turistům a nabídne pohled do historie i do kraje. Ale pozor, schody na věž jsou úzké a točité, tedy zase nic pro tlouštíky a taky pro klaustrofobiky!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
