„Koupat se v pracovní době nesmíme,“ říkají prázdninoví plavčíci

„Koupat se v pracovní době nesmíme,“ říká sedmnáctiletá Michaela Reindlová, která na litvínovském koupališti Koldům sehnala brigádu díky svému příteli. „Starají se nám o pitný režim, a když je nám velké vedro, můžeme se osvěžit pod sprchou,“ doplňuje brigádnice a přiznává, že po celém horkém dni bývá unavená: „Když se dvanáct hodin díváte na to, jak se lidi koupou, je to docela otrava.“

Michaela Reindlová je coby bývalá závodní plavkyně u vody ráda. Sice ještě nemůže dělat plavčíka, protože není plnoletá a nemá potřebný kurz, a tak obstarává provoz tobogánu a aquazorbingu, ale neměnila by. „A platí tu dobře,“ dodává.

Její přítel, o dva roky starší Martin Mrnka je na tom finančně líp. Dělá totiž už plavčíka. „Kurz jsem si dělal letos, takže už jsem plavčík,“ říká Martin. I on chodíval do plaveckého oddílu, takže s plaváním v rámci kurzu neměl problém. „Ještě jsem musel zvládnout záchranu tonoucího nebo třeba pomoc unavenému plavci,“ popisuje kurz, který musel absolvovat.

Teď díky tomu může sedět na plavčickém stanovišti a hlídat pořádek a bezpečí těch, kteří se koupou. “Večer pak naskáčeme do vody my a vyblbneme se taky,“ vysvětluje, proč mu zákaz koupání v pracovní době nevadí.

Za prázdniny si vydělá zhruba deset tisíc, a to stihne i nějakou vlastní dovolenou. Do práce občas musí, i když zrovna slunce nepálí. „Je potřeba uklízet bazény a jejich okolí. Ale když není ideální letní počasí, nemusíme tu být všichni,“ dodává plavčík, kterému tahle brigáda vyplnila pomaturitní léto.