Křenem vyženete nemoc z těla raz dva, pozor ale na dávkování

Už od starověku byl křen považovaný nikoli za pochutinu, ale za lék – starověcí léčitelé si totiž všimli, že umí ničit záněty a bolavé klouby. Později se křen používal k čištění krve a proti křečím, močovým kamenům, při úporných nemocech plic a proti vodnatelnosti. Námořníci ho pak velmi úspěšně konzumovali proti kurdějím.

V řadě případů se naši předci nemýlili, protože křen obsahuje mnoho látek účinných proti zmíněným neduhům. Nejvýznamnější je hlavně vysoký obsah vitamínu C. Toho je v křenu téměř dvakrát více než v citrusových plodech. A výjimečný je také obsah glykosidů, hořčičných silic a látky zvané sinigrin. Tato trojice stojí za charakteristickou křenovou vůní a štiplavostí, a také za schopností křenu ničit velmi účinně bakterie – například i ty, které jsou původci tyfu a salmonelózy.

Čerstvý křen obsahuje také významné množství lysozymu – bílkoviny, která je schopná velmi účinně rozpouštět hleny v organismu. V křenu najdeme také vitamíny B1, B2, B6, PP, kyselinu listovou a minerály, jako jsou draslík, železo a síra. Těchto látek sice není v křenu příliš, ale fungují s ostatními obsaženými látkami společně a dělají z křenu opravdu prospěšné léčivo.

Křenové silice nejsou pro každého

Silice obsažené v křenu sice umí prospět našemu tělu v mnoha směrech, ale jsou poměrně agresivní a mohou způsobit i dost potíží. Někteří lidé jsou vůči látkám v křenu přecitlivělí a nejen při použití většího množství křenu ale už třeba jen při letmém kontaktu s ním, jim naskakují puchýře. Pokud je to váš případ, jistě vás nemusíme nabádat, abyste se křenu raději vyhýbali.

Křen by ze svého jídelníčku měli vynechat i lidé s žaludečními a dvanácterníkovými vředy, a také u dětí buďte s křenem opatrní. Ovšem, i když nepatříte do žádné této skupiny, držte se při užívání křenu hesla „méně je někdy více.“

Nastrouhaný křen|foto:Czech Specials

Ve větším množství může křen nadměrně dráždit nejen žaludek a žlučník, ale také ledviny a močový měchýř, nebo nepříznivě ovlivnit činnost štítné žlázy. Proto dbejte na to, abyste najednou nejedli větší množství než je půlka polévkové lžíce, za den pak ne víc než dvě polévkové lžíce.

Křen umí pomáhat už ve velmi malých dávkách a stačí ho třeba jen přidávat k jiným surovinám pro dochucení. Už třeba jen půl kávové lžičky nastrouhaného křenu ve čtvrtlitru omáčky, polévky nebo zeleninovém salátu umí pokrm nejen ochutit, ale také mu přidat ozdravné účinky.

„Protáhněte“ si dutiny křenem. Ale opatrně!

„Protažení dutin“ konzumací nastrouhaného křenu umí zastavit kašel a rýmu v jejich zárodku. Tím, že se silice dostanou do dýchacích cest, působí hned několika způsoby – zaprvé dráždí sliznice v nose a v celé dýchací trubici. To vede k tomu, že sliznice uvolní větší množství hlenu, díky kterému se zbaví choroboplodných zárodků.

Pokud máte tzv. ucpaný nos, jistě oceníte, že se vám po vdechnutí křenu rýma uvolní a vám se bude lépe dýchat. A pokud se vám rýma spustí, bakterie a viry se tak neusazují v dýchacích cestách a vy tak můžete předejít komplikovanějším nemocem dýchacích cest, jako jsou záněty a vleklé katary. A i když už zánětlivou rýmu nebo kašel máte, křen na ně zafunguje také.

Silice mají také silné desinfekční účinky, takže jsou po vdechnutí silic křenu také ničeny bakterie a viry, které onemocnění způsobují. Pokud se vám inhalace čerstvě nastrouhaného křenu zdá příliš agresivní, vyzkoušejte jemnější variantu: lžíci nastrouhaného křenu nasypte do horké vody a vdechujte páry.

Křen pomáhá od nemocí dýchacích cest nejen díky silicím, které rozpouštějí hleny, uvolňují dýchací cesty a ničí bakterie. Také vysoký obsah vitamínu C a dalších látek pomáhá zvyšovat schopnosti imunitního systému bojovat proti nemocem.

Postihne-li vás tedy chřipka, nachlazení, angína, chrapot a kašel, vyzkoušejte některý z receptů, v nichž křen hraje velkou roli. Třeba křenový sirup. Oloupaný křen nastrouhejte najemno, dejte do sklenice, zasypte cukrem a nechte chvíli stát. Z křenu se začne uvolňovat šťáva, kterou užívejte po lžičkách 3x denně.

Nebo si vyrobte směs, která skvěle působí nejen při léčbě nemocí, ale doporučuje se také při rekonvalescenci po prodělaných bakteriálních a virových infekcí: nastrouhejte kousek křenu a smíchejte ho se stejným množstvím medu a se šťávou z citronu. Směs uchovávejte v uzavřené nádobě v lednici a 3x denně užívejte čajovou lžičku po dobu tří až pěti dnů.

Sirup ani medový elixír ale neužívejte ve větším množství a ani delší dobu – mohli byste si přivodit potíže se žaludkem, s ledvinami a se štítnou žlázou.

Po vysazení antibiotik nasaďte křen!

Talián s křenovou omáčkou|foto:Petr Jindra

I když má křen agresivní chuť i vůni, na naše tělo působí jako balzám. Povzbuzuje trávení, čistí střeva a pomáhá obnovit střevní mikroflóru. To se hodí zejména po užívání antibiotik. Po nich, jak známo, je přirozené prostředí ve střevech narušeno. S pomocí křenu nastartujete správné trávení, upraví se prostředí ve střevech, tím se zlepší vstřebávání živin a to prospěje celkové harmonizaci těla.

Naložte si tedy křen do zásoby a čas od času ho přidejte k nějakému jídlu. Zhruba 30 dkg křenu nastrouhejte nebo rozmixujte, přidejte 2 lžíce oleje, decilitr octa, tři lžíce cukru a lžičku soli. Můžete přidat i trochu převařené vody. Vše smíchejte, uložte do sklenic a sterilujte. Směs můžete využívat do pomazánek, do omáček, do dresinků i do zeleninových salátů.

Nebo zkuste následující recept: uvařte brambory ve slupce a rozkrojte je na půl. Vydlabejte z nich vnitřek, ten smíchejte s několika lžičkami křenu, strouhaným sýrem, trochou zakysané smetany, solí a pepřem. Směsí pak naplňte vydlabané brambory a zapečte na chvíli v troubě.