Kuba: ostrov plný rytmu života i skanzen socialismu se všemi jeho problémy
Tentokrát vás naše reportáž zavede opravdu daleko - pojedeme až na Kubu! Zavedou nám tam členové Jizersko-ještědského horského spolku, kteří strávili na Kubě tři neděle. Podle fotografa Milana Drahoňovského se přesně jedné polovině kamarádů Kuba moc líbila, zejména kvůli veselým lidem a přírodě. Druhou půlku ale zaskočily problémy socialistického castrovského režimu.
„Je to změť toho reálného socialismu, toho, jak tam ti lidé dokážou vyžít, jak začínají podnikat, ale bohužel většina peněz, co tam turista nechá, jde stejně castrovcům a pak se člověk dozví, že jsou mezi deseti nejbohatšími lidmi světa,“ popisuje Milan Drahoňovský.
Fotograf nezapomene na krásnou přírodu, hlavně na oblast vápencových hor Viňales. „Byly tam jeskyně, tabákové plantáže, u lidí, na soukromých farmách, kam jsme se stavovali, bylo veselo. Bylo to moc příjemný…“
Pro turisty na vyhrazených plážích hlídaných vojáky je čisto, všude jinde je hodně nepořádku a zchátralých budov, připomíná Milan. „Říká se, že ta ekologie je tam zachovaná proto, že není na postřiky… Na druhou stranu je strašně ničená auty, sestrojenými z různých dílů… Když v autodílně rozebírají motor, tak na zemi a všechen ten olej jde normálně do země.“
Kuba má dvě měny - pesa pro obyčejné Kubánce a konvertibilní peso, v hodnotě eura pro turisty. Za obyčejné peso si ale v prázdných státních obchodech téměř nic nekoupíte.
A je tu klasický problém totalitních režimů - chybí toaletní papír, zdůrazňuje Martin Mykiska. „Pod pultem se asi všechno sežene, ale je to extrémně drahé. Takže kdo nevydělává konvertibilní měnu na turistech, tak se k tomu zboží nedostane. Kdo má ale příjem v eurech, může si pořídit prakticky cokoliv.“
Na Kubě už řada lidí podniká, nabízí ubytování a stravování. Podnikání ale stát hlídá. Sebemenší prodaný produkt musí Kubánci pečlivě zapsat na papírek.
„Tam nejsou tablety a počítače. Když prodáváte sendviče, celý den si musíte dělat čárky, kolik jste jich prodali. Dokonce se mi stalo v hospodě, kde jsem se byl zeptat na rezervaci na další večer na večeři, že mi dali na papíru napsaná jídla. Vzal jsem si to na hotel, kde jsme to s kamarády probírali a papír jsem tam druhý den zapomněl. Když jsme došli do restaurace, tak byli zděšení, protože to byl jejich jediný jídelní lístek…“
Jak ale Martin věří, na Kubě bude brzy určitě líp!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
