Kůň do lesa musí být zdravý, silný a poslušný, říká farmář z Arnoltic Zdeněk Hampl

20. leden 2018

Zdeněk Hampl je biofarmář z Arnoltic u Děčína. Není žádný „prcek, měří 190 centimetrů. Koně si vybral takového, který se k němu hodí: hřebce plemene českomoravský belgik, který váží 900 kilogramů. Jmenuje se Ziko.

„Hlavně musí poslouchat,“ jmenuje nejdůležitější vlastnost pracovního koně Zdeněk Hampl. „Ovšem pokud se sehrajete, ta práce je pak radost,“ dodává s úsměvem a sebekriticky dodává, že práci v lese učit spíš Ziko jeho.

Koupil ho už pětiletého, od velmi dobrého chovatele z Vysočiny. Zkušenosti s pracovními koňmi do té doby neměl.

„Vždycky mě fascinovala síla, kterou kůň má,“ popisuje, proč se do Zika doslova zamiloval, „Kolikrát poznal, kde je dobrá cesta. Lépe než já.“

Koňská síla je opravdu úctyhodná. „Máme rekord, kdy po rovině utáhl jeden a půl kubíkovou kládu, což je zhruba tisíc pět set kilogramů,“ pyšní se chovatel.

Povely pro koně jsou tradičně stejné: Čehý - doleva, hot - doprava, pr – zastavit, hou – couvni.

Nejzásadnější část péče o pracovního koně tvoří starost o jeho nohy. „Kopyta, to je to základní. Každé dva měsíce kování za tepla, v lese je mu potřeba cestu připravit, aby ho nezranily větve,“ popisuje s tím, že jeden úraz, kdy se kůň probořil a trčící větev si zapíchl do nohy, měl.

Pracovního koně je třeba také dobře živit, jen seno mu rozhodně nestačí. „Energii dává koním oves nebo ječmen. Patnáct kilo ovsa denně sežral, pokud jsme pracovali a potřeboval jsem, aby se do druhého dne zregeneroval a měl zase sílu,“ popisuje farmář Zdeněk Hampl z Arnoltic u Děčína.

Spustit audio