Jak vypadá natáčení legendárního Studia Kamarád?
Možná jste se na něj v 80. letech dívali sami, nebo se svými dětmi. Barevné kulisy, loutky Jů a Hele, zlobivý Muf, Hary Šoumen a Tryskomyši. To je legendární pohádkové pásmo pro děti, které se v roce 2011, ke 30. výročí od svého vzniku, vrátilo na televizní obrazovky. Jak probíhá natáčení?
Ohlédněme se zpátky do historie. První díl pohádkového pásma odvysílala tehdy ještě Československá televize v neděli 4. ledna 1981 a odstartovala tak éru nedělních ranních pořadů pro děti trvající dodnes.
Po letech návrat ke Studiu Kamarád
Pásma pro děti, ke kterým děti o nedělních ránech usedaly a stále usedají, vystřídala řadu názvů - Ahoj, děti, Studio Rosa, Jůhele neděle, Žirafa, Pohádková půda, Pohádková neděle, Edův pohádkový balík, Hřiště 7.
V roce 2011 - tedy přesně ke 30. výročí odvysílání prvního dílu Studia Kamarád - se tvůrci tohoto pořadu opět vrátili k původnímu názvu.
Podle "duchovního otce" pořadu, dramaturga Jiřího Chalupy je scénář základem k natáčení jakéhokoliv televizního pořadu.
„V něm je to jadérko, jaký ten pořad bude. Když máme scénář, víme, co budeme potřebovat - jestli to bude Jů a Hele, nebo sám Muf a Hary Šoumen“ říká Chalupa, který Studio Kamarád v 80. letech moderoval a jeho kolegyní byla i Štěpánka Haničincová.
Natáčení by se neobešlo bez štábu - dramaturga, produkční, interpretů, loutek, mluvičů, loutkoherců a samozřejmě režiséra. „Ten tomu dává definitivní tvar, ať už obrazový nebo výrazový,“ komentuje Jiří Chalupa důležitost osoby režiséra.
Loutkoherci a „černé řemeslo“
K nejdůležitějším osobám ve studiu patří paradoxně ti, kteří nejsou vůbec vidět - loutkoherci, zahalení do černých hábitů, vodící loutky na principu černého divadla. Černé pozadí - opona za nimi - zaručuje, že kamera nezachytí jejich přítomnost. Naopak - na kontrolních obrazovkách (a následně i v televizi) jsou vidět pouze výrazně barevné loutky a nápadité kulisy z dílny výtvarníka Stanislava Holého.
Od 80. let minulého století vede loutkohereckou skupinu České televize Jaroslav Vidlař. „S tou loutkou hrajeme dva, ale někdy se stane, že je zapotřebí - třeba u zvláštního úkonu s nohama - aby přišel ještě třetí,“ říká loutkoherec, který vodil i Čertíka Bertíka a sojku z Krkonošských pohádek.
Takové vodění loutek je nejenom pořádná posilovna, ale také umění sladit se s těmi, co loutky mluví. „Je pravda, že my jsme třeba s Jirkou Lábusem tak nazkoušení, vycvičení, že v některých sekvencích už asi víme, co řekne, protože on si taky někdy něco vymyslí a my musíme být připravení na to, co asi udělá,“ pochvaluje si souhru Vidlař, který vodí loutku Jů společně s Janou Prachařovou.
Dnes se můžete na Studio Kamarád podívat v neděli ráno na dětském kanálu ČT: D, nebo si kliknout na archiv vysílání webových stránek České televize.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
