Metelkův betlém se po třech letech vrátil do libereckého muzea. V klimatizované vitríně
Unikátní mechanický betlém Václava Metelky se po třech letech vrátil do Severočeského muzea v Liberci. Betlém, tradiční součást vánočních svátků, byl ve velmi špatném stavu. Restaurátoři ho museli úplně rozmontovat. Opravili všechny mechanické součástky, odkyselili papírové části, vytvořili nové nosné konstrukce a zrestaurovali dvě stovky betlémových figurek.
„Betlém je osvětlený klasickými žárovkami. Ty nové mají bílé, studené světlo, to já nemám rád. V chalupách, kde betlémy bývaly, se svítilo petrolejkou, to bylo taky měkké žluté světlo,“ ukazuje osvětlený betlém jeho restaurátor Kamil Andres.
V roce 2014 bylo nutné celý betlém rozložit, převézt do jeho dílny v Třebechovicích., a tam znovu sestavit.
„Nastavoval se celý korpus, převody, každá mechanika… Nemá to ložiska, ty hřídelky jsou uloženy v dřevěných bocích, a protože byly namáhané, musely se tam dát mosazná futýrka… Pořád to ale musí být v duchu toho Metelky,“ popisuje obtíže restaurování tohoto unikátního betlému Andres.
Betlém v „akváriu“ vydrží déle
Po zrestaurování se betlém uzavřel do skleněné kapsle, aby měl optimální vlhkost vzduchu a vydržel co nejdéle.
„Ti autoři většinou k přenosu pohybu používali provázky, nitě nebo dřevěná táhla. To všechno poměrně rychle podléhá stabilitě relativní vlhkosti. Proto tu opravdu musíme udržovat tu vlhkost mezi 55 a 60 %,“ vysvětluje Kamil Andres.
Betlém začal zřejmě v 50. letech 19. století stavět Jáchym Metelka ze Sklenařic na Semilsku.
„Stavěl se jako vlaštovčí hnízdo. Každý rok v té světnici přibýval kousek. Neměl tedy jednotný záměr a byl z prostředků, které ten stavitel měl… Stavěl se takto až do smrti autora, do roku 1902,“ doplňuje kurátorka muzea Bohunka Krámská.
Betlém je dnes široký 3,5 metru a až na malované Jáchymovo pozadí je dílem jeho syna Václava Metelky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.