Mohou houby pomoci našemu zdraví? Některé ano…

16. září 2015

Sbíráte rádi houby? Máte je rádi? Co myslíte, jde jen o pochoutku, nebo od nich můžeme očekávat i přínos pro naše zdraví?

Pokud chceme hovořit o nějakém významném přínosu hub pro naše tělo, tak je to fakt, že jejich sběr přináší do našeho života trochu víc pohybu na čerstvém vzduchu. Pak je tu také vysoký obsah polysacharidu chitinu, který je podobný vláknině. Ten nás dokáže velmi dobře zasytit. Naší trávicí soustavou přitom prochází prakticky beze změny, protože naše tělo ho neumí zpracovat – takže nemá prakticky žádné kalorie. Proto je konzumace hub velmi vhodná, pokud hodláme tělo zbavit nějakého toho nadbytečného kila.

Ovšem právě v nestravitelnosti chitinu je háček - lidem s citlivým zažíváním může přinést nepříjemné zažívací problémy. Proto se třeba starším lidem doporučuje zařazovat houby do jídelníčku jen občas a dětem do tří let vůbec.

Pro nás všechny by měla platit zásada - konzumovat houby v průběhu dne, nikoliv navečer a dobře tepelně upravené. Teplo nemá v houbách prakticky co zničit - najdeme tu sice vitamíny A, B, C a D, něco málo draslíku, vápníku a hořčíku, ovšem to množství není nijak významné.

Existují i houby léčivé… Třeba hlíva ústřičná

Od hub obecně žádné zázraky čekat nemůžeme. Ovšem jsou jisté druhy hub, které přínos pro naše zdraví mají dost významný. Jednou z nich je hlíva ústřičná.

Hlíva ústřičná

Hlívu ústřičnou najdeme růst na stromech, z nichž houba získává škroby a cukry, které přetváří v glukany. A právě ty jsou velice přínosné pro náš imunitní systém. Glukany ho stimulují tak, aby správně fungoval. Dokážou přímo zvyšovat tvorbu protilátek proti bakteriím, virům a plísním, podporují tvorbu červených krvinek, likvidují nebezpečné volné radikály, pomáhají potlačovat alergie a mají i preventivní účinky proti zhoubnému bujení. Osvědčují se také při rekonvalescenci po dlouhodobém užívání léků a chemoterapie.

Čtěte také

Hlíva se díky glukanům stává nejvýznamnějším přírodním imunostimulátorem, který na rozdíl od jiných (třeba echinacey nebo třapatky nachové) lze bez obav užívat dlouhodoběji. Glukany se ovšem teplem rozkládají, proto je dobré hlívu při vaření vkládat až na závěr procesu.

Účinky glukanů nejsou patrné ihned, ale až po pravidelném užívání. Proto doporučujeme užívat výtažky z hlívy v tabletkách či kapslích, abyste si zajistili pravidelný příjem glukanů, které nejsou znehodnocené tepelnou úpravou.

Tipy, jak na hlívu

Kromě toho, je hlíva zdravá, je to také skvělá pochoutka. Nabízíme vám pár tipů, díky kterým z hlívy dostanete to nejprospěšnější.

Hlíva ústřičná má velmi jemnou chuť a příjemné aroma. Dá se využít do polévek, omáček i jako samostatný chod. Výborně chutná jen tak - zhruba čtvrthodinku osmažená s trochou soli a pepře.

Protože se při vaření a smažení rozkládají glukany, doporučíme vám snadnou a šetrnou úpravu, díky které prospěšné látky zůstanou zachovány a díky které můžete hlívu využívat celoročně. Hlívu nemyjte ani neloupejte, jen ji zbavte nečistot, nakrájejte na úzké proužky a usušte - buď v sušičce, nebo někde, kde proudí vzduch. Že je hlíva dokonalé suchá poznáte podle toho, že chrastí a láme se.

Usušené plátky rozemelte na prášek a uchovávejte ho ve skleněné uzavřené nádobě. Můžete ho pak přidávat do polévek, omáček i na vařená a pečená masa těsně před dokončením pokrmů. Prášek stačí nechat projít varem jen chviličku - prospěšné látky tak zůstanou zachovány v největší možné míře.

autor: Jindra Moravcová
Spustit audio