Mostečtí gymnazisté chtějí získat republikový titul v piškvorkách
Papír, tužka a mozek. To je to jediné, co potřebujete, když chcete hrát piškvorky. Kdysi to bývala oblíbená, ale trochu nelegální školní zábava. Dnes piškvorky povýšily. Konají se v nich oficiální turnaje pro středoškoláky.
Školní, okresní a krajská kola prosejí startovní pole a do republikového finále postoupí vždy dva týmy z jednoho kraje. Podkrušnohorské gymnázium v Mostě má ve finálovém kole své zastoupení opakovaně.
„Posledně jsme byli šestí, a to jsme tam nebyli v té nejsilnější sestavě,“ říká Jiří Škudha, jeden z piškvorkových reprezentantů a dodává, že letos by chtěli být lepší.
Jeho kolegové jsou smělejší: „Chceme titul, to je jasné!“ Bojovat o něj budou v Brně už v pátek 27. listopadu.
Jak se z nelegální školní zábavy, kterou si studenti krátili nudné hodiny, stala oficiální sportovní disciplína, to kluci z Mostu netuší.
„Občas si hrajeme piškvorky jen tak, pro zábavu. Když jsme zjistili, že se v tom dá soutěžit, zkusili jsme to a vyšlo to,“ říká Jirka. Matěj Siva vysvětluje, že každý v týmu umí něco. „Někdo líp útočí, někdo skvěle brání.“
Šimon Šatra zase vysvětluje, co je v piškvorkách to nejdůležitější. „Musíte umět předvídat, být o několik kroků vpředu a odhadnout správně, co udělá protihráč. To je klíč k úspěchu.“
Podle Matěje je to různé. Někdy stačí být tři tahy před soupeřem, někdy jich musíte promyslet až sedm. Není divu, že většina z piškvorkářů hraje také šachy. Odtud mají tu potřebnou představivost a předvídavost.
Piškvorky jsou pochopitelně snazší. Jeden piškvorkový zápas trvá maximálně dvacet minut a pokud v téhle lhůtě nikdo nevyhrává, končí remízou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
