Mšice smrková ničí stromy ve městech v Ústeckém kraji

„Nejdřív jsem si toho nevšimla,“ říká Petra Václavková z Lomu. „Až když jsem si na internetu přečetla, že se se smrky něco děje, tak jsem se začala dívat kolem a najednou jsem je viděla všude. Cestou do školky jsem si všimla rezavých smrků v parčíku, strom u sousedů na zahrádce je už vlastně mrtvý a vypadá hrozně.“

Vysoký smrk na její zahrádce zatím vypadá relativně dobře. „Taky ale opadavá a je plný mšic,“ dodává Václavková.

Za hynutí smrků mohou mšice

Právě mšice stojí za zkázou nepůvodních stromů, které byly v kraji vysazovány v době, kdy zdejší ovzduší bylo zamořeno sírou z tepelných elektráren. Pichlavé a stříbrné smrky exhalacím odolávaly. Teď je ničí choroby a škůdci.

„Zatímco na hřebenech řádí houbovitá choroba zvaná kloubnatka, pod horami se o smrky "postará" mšice,“ konstatuje vedoucí odboru životního prostředí v Litvínově Jaroslav Porteš.

V rukách už má stanovisko odborníků, kteří potvrdili, že mšice smrková se přemnožila díky dvěma po sobě jdoucím teplým zimám. Smrky na nevhodných stanovištích, jako například na teplých a odkrytých prostranstvích, jsou méně odolné a podléhají rychleji.

Ani 80 procent ztraceného jehličí prý ale nemusí znamenat definitivní zkázu smrku.

„Počkáme, jak stromy přežijí léto, a o jejich osudu rozhodneme na podzim,“ naznačuje co dál Jaroslav Porteš.

S kácením se bude čekat do zimy

Kácet teď je obtížné. Ve vegetačním období zákon chrání stromy, které mají ve výšce 130 centimetrů nad zemí obvod kmene 80 centimetrů. Nelze je kácet ani na soukromém pozemku bez povolení obce. Ta o osudu každého stromu rozhoduje individuálně a v případě masivního poškození stromu může kácení povolit i teď na konci jara.

Stromy s kmenem ve 130 centimetrech nad zemí užším než 80 centimetrů můžete na svém pozemku kácet kdykoli a bez povolení.