Očima sládka: kroužkování piva je především důkazem dokonale čisté sklenice

„Kroužky nemusí vypovídat nic o kvalitě piva,“ vysvětluje vrchní sládek z Velkého Března Michal Rouč a dodává: „Nicméně pokud se hostinský o pivo dobře stará, tak pivo přirozeně kroužkuje. A mytí sklenic je velká věda. Nejlepší je ruční myčka.“

Na mytí pivních sklenic existuje speciální chemie. Některé běžné prostředky na mytí nádobí totiž pivní pěnu ničí. Může se totiž stát, že i potom, co se sklenice opláchne, na ní zůstat zbytky mycího prostředku a to pak způsobí, že pivo nekroužkuje. I voda s octem se může použít, ale sklenice se pak musí opravdu velmi dobře propláchnout.

Oxid uhličitý souvisí přímo s principem výroby piva

Kvasinky dělají z cukru alkohol a při tom se tvoří oxid uhličitý, pivu to dává říz. „Neumím si představit, že by se pivo dalo vyrobit bez oxidu uhličitého“, říká Michal Rouč a pokračuje: „ Aby ho v pivu nebylo příliš, to musíme samozřejmě hlídat. Ale pokud by v pivu oxid uhličitý nebyl, nebylo by možné vytvořit hezkou čepici v půllitru.“

Jaký je rozdíl mezi pasterovaným a nepasterovaným pivem?

Standardně se pivo pasteruje, to znamená, že před tím, než se stočí do obalu anebo přímo v obalu se zahřeje na vyšší teplotu, následně se zchladí a tím se zvyšuje jeho trvanlivost. Nepasterované pivo neprojde zahřátím a následným zchlazením. V současné době se místo pasterizace používá i to, že se pivo přefiltruje přes jemné síto a tím se veškeré mikroorganismy odfiltrují.

Má pivo příznivé účinky na trávení?

„V kombinaci knedlo vepřo-zelo-pivo bych ho rozhodně doporučil,“ říká s úsměvem sládek Rouč a ještě dodává: „Dvě piva denně jsou ku prospěchu.“

S rozhovoru Evy Bucharové se sládkem Michalem Roučem se také dozvíte, že výroba piva začíná ve varně, co je to vystírací káď, rmutovací pánev, sladina, mladina apod. Také třeba to, že ve Velkém Březně uvaří každé 4 hodiny 20 tisíc litrů piva. Varna velkobřezenského pivovaru je stará přes 80 let a měděné nádoby jsou přes to, že vlastně patří do muzea, plně funkční.

Poslechněte si celý rozhovor z přiloženého audiozáznamu. Pohodu u poslechu vám přeje Český rozhlas Sever!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.