První roj jsem zachránil před smrtí ‒ tak jsem s tím začal, říká včelař zlepšovatel
Zdeněk Myslivec z Bozkova na Semilsku začal včelařit až po padesátce. Byla to ale láska na první pohled, a tak se o včely stará i ve svých více než 80 letech. A jako bývalý konstruktér stále vymýšlí, co by se dalo zlepšit, zjednodušit, jak včelařům ulehčit práci. Na svůj věk nevypadá prý hlavně díky včeličkám.
Zdeněk Myslivec začal včelařit velmi skromně. U kamaráda na zahradě si sklepal malý roj, který by jinak zřejmě zahynul.
„Roj jsem si tam sklepal, protože se mi ho zželelo. Staral jsem se o něj, vychovával, připravil na zimu, v zimě poslouchal, zda jsou včelky ještě slyšet… A pak ta radost na jaře, když včelky vyletovaly,“ popisuje pan Myslivec své včelařské začátky.
Po skromných začátcích vystavěl včelín a začal využívat své zkušenosti od kreslícího prkna. A i když tvrdí, že se toho ve včelaření od počátků moc nezlepšilo, díky je nápadům lze získat třeba více včelího vosku.
„Přišlo mi líto, že žádné dostupné zařízení nenabízelo, že by se získal téměř všechen vosk. V tom voští zůstávalo tak 40 procent vosku, který se dnes hodí na mnohem víc věcí, než jen svíčky,“ říká včelař.
Svoje nápady a vylepšení si vyměňuje se zahraničními kolegy. Kuriózní je, že se s nimi domlouvá esperantem. Od nich, především z Polska a z Ukrajiny, se dozvěděl o možnosti léčit adenom prostaty včelími produkty, což sám vyzkoušel.
„I samotné včely se začínají využívat, ale je potřeba, aby si to každý opatrně vyzkoušel a počítal s tím, že může být třeba alergický,“ varuje závěrem pan Zdeněk Myslivec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
