Rostou! Houbám se (nejen) na Českolipsku daří – díky teplu a vlhku
Přestože hlavní houbařská sezona je až na podzim, na Českolipsku už do lesů vyrážejí desítky lidí s košíky. Díky přeháňkám a teplu rostou houby. Dají se tak najít hřiby, muchomůrky růžovky, žampiony a jedlé druhy holubinek. Zastavit růst hub by mohly jen vysoké teploty, které jim neprospívají.
Díky vlhkému a teplému počasí rostou na Českolipsku houby. Houbaři můžou najít i lanýže. „Máme štěstí. Tady ji vidíte – mochomůrku růžovku – masáka. To jsou houby uznávané jako jedny z nejchutnějších vůbec,“ říká mykolog Josef Slavíček.
Na to rozpoznat masáka je třeba se v houbách vyznat. Podle Slavíčka má houba ale typické znaky. „Když jsou výrazné, tak se nedá zaměnit. Houba je typická růžovou barvou. Stačí sloupnout z klobouku pokožku a pod ní je narůžovělá barva dužniny. To je docela spolehlivý znak.“
Podle mykologa na Mimoňsku začaly růst hlavně růžovky i šedivky. Ty ale můžou být pro houbaře nebezpečím. „Tam se je nedoporučuje je sbírat pro možnou záměnu s muchomůrkou tygrovanou,“ varuje Slavíček a pokračuje: „Rostou i hřibovité houby, jako třeba hřib kovář a potom i drobné houby jako třeba špičky, penízovky a už se objevují i žampiony.“
Jaká je ale situace na jiných místech Českolipska?
„Česká Lípa a západní část okresu je na tom ještě lépe, protože tam pršelo více než v Mimoni, která je poměrně suchá. Na zmíněných místech se dá skutečně najít toho více,“ upřesňuje Slavíček.
Na pochůzce lesem není problém narazit na bedlu. Přesto je to podle mykologa neobvyklé. „Nyní je k vidění jen málo, většinou rostou na podzim, ale může se vyskytnout i v této době.“
Když si houbaři nevědí rady…
Že do lesů vyšli houbaři, poznali i v českolipském muzeu, kam nosí houby, s jejichž určením si neví rady. „Máme tady asi dvanáct záznamů za minulý měsíc. Objevil se tu i nález bělolanýže obecného, obecně známého jako lanýž. Znamená to, že i tyto houby, které rostou spíše během července, se už u nás objevily,“ potvrzuje Marta Kanuerová, vedoucí přírodovědné expozice českolipského muzea.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
