„Španělsko v kostce“ aneb Průvodce pro české turisty
Španělsko se řadí podle záznamů Světové organizace cestovního ruchu mezi nejoblíbenější turistické destinace na světě. Pokud vás lákají tamní památky, hory, moře nebo kultura, mohli byste uvítat pár tipů na to, jak si dovolenou v této zemi co nejlépe naplánovat a užít.
Cesta do Španělska
Váháte nad tím, jak se do Španělska dostat? Nejpohodlnější je do Španělska letět, v sezoně je velký výběr letů i cen od nízkonákladových dopravců. Letět můžete z Prahy do Madridu, Barcelony, Malágy i Valencie nebo do Sevilly. Do ostatních destinací, jako je Granada nebo Alicante doletíte s přestupem v Barceloně.
Do Španělska se z České republiky dostanete samozřejmě i autobusem, vlakem nebo autem. Výjezdními stanicemi pro autobusy jsou Praha a Plzeň a cesta trvá cca od 12 do 24 hodin podle místa cílové destinace. Cena za zpáteční jízdenku pro jednu osobu začíná na 5 000 Kč.
Pokud se vydáte na cestu do Španělska vlakem, připravte se na cestovní turné v podobě souvislé řady výstupů v rozličných stanicích různých zemí. Železniční spojení není zdaleka tak přímé jako to silniční. Asi nejkratší spojení je přes švýcarskou Basilej do francouzského Lyonu a dále do Barcelony s tím, že většina vlakových spojení z České republiky projíždí skrze celé Německo.
Za cestu autem zaplatíte o něco více, ale zase se to dá vykompenzovat počtem cestujících ve vozidle a neomezenými zastávkami. Pokud míříte do jednoho ze španělských měst v blízkosti hranic s Francií, tak pojedete asi 20 hodin bez větších přestávek. Výhodou je, že pojedete celou cestu po dálnici.
Ve Francii jsou dálnice zpoplatněny placením mýtného, jeho výše záleží na ujetém úseku a kategorii vozidla. Stejné zpoplatnění dálnic v mýtných branách platí i ve Španělsku, kde je navíc zpoplatněn i průjezd některých tunelů. Za naftu zaplatíte celkem kolem 4 tisíc korun, za benzín kolem 5 tisíc korun. Poplatky za tunely a mýtné přijdou asi na 2 tisíce korun.
Celou cestu autem máte navíc i skvělé zázemí. Parkoviště, umývárny, záchody, čerpadla, restaurace – všechno na velmi dobré úrovni. Cestou se můžete ubytovat i v levnějších hotelech, populární jsou hotely F1 nebo Etap rozmístěné blízko dálnic, k dispozici je i řada kempů.
Při cestě rozvržené do dvou dnů doporučujeme ubytování v blízkosti Lyonu. A vám, kteří si chcete vychutnat i krásy jižní Francie, doporučuji: za Lyonem sjeďte z dálnice a pokračujte dále na jih po druhém břehu řeky Rhony. Cesta malebnou krajinou vás určitě nadchne.
Nejvyšší povolená rychlost je ve španělských obcích 50 km/hod. Na dálnicích a rychlostních silnicích 80 km/hod. Maximální množství alkoholu v krvi je 0,5 promile.
Španělské památky
Nejvíce jezdí turisté do města Granada v Andalusii. Patřila k nejbohatším středověkým městům. Město vás okouzlí i přilehlým pohořím Sierra Nevada.
Hlavní atrakcí města je opevněný palácový komplex Alhambra ze 13. století. Název Alhambra pochází z arabského slova Al Hamra, která znamená červený, protože se zvedá na Červeném kopci pojmenovaném podle barvy půdy.
Naproti Alhambře přes údolí řeky Darro se dostanete do proslulé muslimské čtvrti Albaicín, v jejích uličkách sice snadno zabloudíte, ale nabudete dojmu, že jste úplně v jiném světě – na jiném kontinentu. Úzké dlážděné ulice mezi bíle natřenými domy vás povedou za vůněmi a barvami všudypřítomných květin a za neutichajícími zvuky španělského flamenca, které se zrodilo právě v Andalusii.
Další oblíbenou destinací je Toledo, kterému se přezdívá město tří kultur, protože tady po dlouhou dobu, než se stal sídlem španělské katolické církve, vedle sebe žili židé, muslimové a křesťané. Městu dominuje pevnost Alcazár z 10. století, dnes vojenské muzeum. Kousek od pevnosti je křesťanské centrum města, toledská gotická katedrála.
Na Barcelonu, hlavní město Katalánska, druhé největší španělské město po Madridu, jsou Katalánci náležitě hrdí a mají k tomu důvod, protože Barcelona nabízí nejen moře, ale i znamenitou secesní architekturu - díla katalánského architekta Antonia Gaudího (1852–1926).
Jeho nejznámějším dílem je bezesporu chrám Sagrada familia (Svatá rodina). S jeho stavbou se začalo v roce 1882. A jeho dokončení…to se plánuje k 100. výročí smrti Gaudího na rok 2026 a je otázkou, jestli to Španělé stihnou dříve nebo jestli katedrálu vůbec dostaví.
Chrám je výjimečný svou koncepcí, která počítá s 18 věžemi, ta nejvyšší by měla dosahovat 170 metrů a reprezentovat osobu Ježíše Krista, zbylé věže (100 metrů vysoké) budou představovat Pannu Marii, čtyři evangelisty a 12 apoštolů. Vzpomínky na Barcelonu jako dějiště olympijských her z roku 1992 si můžete oživit na olympijském stadionu a fotbaloví nadšenci nezapomenou v Barceloně na návštěvu jednoho z největších stadiónů na světě – Camp Nou patří jednomu z nejlepších fotbalových klubů v Evropě, FC Barceloně.
Santiago de Compostela je hlavním španělským poutním místem. Ne náhodou město nese ve svém názvu jméno apoštola Jakuba (Santiago), jeho ostatky jsou uchovány v místní katedrále. Městečko je cílem a centrem poutníků z celého světa, kteří městu dodávají neobyčejnou atmosféru.
Španělská letoviska a moře
Španělské pobřeží Středozemního moře je dlouhé 1 663 kilometrů a důvod je navštívit je prostý – křišťálově čistá voda, krásné pláže a teplé moře.
Nejsevernější části pobřeží, Costa Brava (Divoké pobřeží) se táhne od hranic s Francií po ústí řeky Tordera. Tato katalánská část pobřeží je dlouhá 214 kilometrů a lemují ji útesy a skaliska. A protože je to nejbližší teplé pobřeží na španělské půdě dostupné z Evropy, je tam v sezóně dost rušno.
O něco níže směrem na jih se nachází pobřeží Costa Dorada neboli Zlaté pobřeží. Název má podle zlatavé barvy písku místních pláží.
Na Zlaté pobřeží z jihu navazuje Costa del Azahar, což je 120 kilometrů dlouhý úsek pobřeží od delty řeky Ebro v provincii Castellón. Azahar znamená ve španělštině květ pomerančovníku a pobřeží se tak říká z důvodu, že pomerančovníky lemují pobřeží v celé jeho délce.
Dále na jih se rozkládá Costa Blanca neboli Bílé pobřeží s plážemi, zátokami a skalisky. Pláže jsou zastavěny vysokými panelovými věžáky a v létě v jeho ulicích přes davy mačkajících turistů ani neprojdete.
Costa Tropical čili Tropické pobřeží nebo také Granadské pobřeží je část pobřeží v provincii Granada. Na Tropické pobřeží navazuje Costa del Sol neboli Slunečné pobřeží, které lemuje provincii Málaga. Je velmi oblíbené, jméno dostalo podle nejvyššího počtu slunečných dnů ve Španělsku vůbec, okolo 300 dní v roce. Navíc zdejší průměrná roční teplota dosahuje 19 stupňů Celsia, takže zimní výbavu tady opravdu nepotřebujete.
A jestli vás láká námořní rybolov a nemáte k tomu zrovna příslušné vybavení ani kontakty, můžete vyzkoušet některou z řady nabídek rybářských středisek. Ty organizují pro turisty jednodenní rybářské výlety, kde se stáváte plnohodnotnou součástí posádky a vyzkoušíte si rybaření na moři na vlastní pěst. A pokud vás neskolí mořská nemoc, čeká vás prodej vylovených ryb na burze a zasloužená ochutnávka tradičních rybích pokrmů.
Chystáte se do Španělska? Počítejte s vyššími cenami
Španělsko je od roku 1995 (stejně jako Česká republika od roku 2004) součástí tzv. Schengenského prostoru, ve kterém platí volný pohyb osob bez hraničních kontrol a vízové povinnosti. Do Španělska se tedy dostanete i bez pasu, stačí občanský průkaz.
Španělsko je součástí eurozóny od jejího samotného vzniku 1. ledna 1999. Euro tímto dnem nahradilo španělskou pesetu. Dnes, po více než deseti letech, jsou pesety už pamětními mincemi, které už za eura nevyměníte. Čeští milovníci kávy tak mohou při návštěvě Španělska jásat, protože za kávu tam zaplatí o něco méně než u nás. V ostatních případech jako je jídlo, doprava a služby, budete muset hrábnout hlouběji do kapsy.
Z cen za jídlo zakoupené v supermarketech si hlavu příliš nelamte, protože na pokladně zaplatíte oproti ČR o několik desítek korun navíc a budete si moci vybrat z několika obchodních řetězců. Budete-li mít chuť zajít na večeři nebo na oběd do restaurace, počítejte s minimální cenou na osobu okolo 10 eur včetně pití. Jídlo v baru vyjde o něco levněji, ale bude tomu odpovídat i skromnější jídelníček.
Spropitné není ve Španělsku společenskou povinností, takže pokud nebudete zrovna spokojeni se službami nebo personálem některého stravovacího zařízení, můžete s klidem zaplatit přesně a nedopustíte se přitom žádného společenského faux pas. V případě, že budete mít potřebu dát najevo svou spokojenost s poskytnutými službami, tak spropitné činí cca 10 % ceny.
Ve Španělsku platí jeden z nejpřísnějších protikuřáckých zákonů. Kouření zakázáno ve všech interiérech veřejně přístupných míst, včetně restaurací, barů a kaváren. Také je přísně zakázáno kouřit v areálech určených k výchově dětí – školách, dětských parcích, a také nemocničních zařízeních. Pokuty za porušení se mohou pohybovat od 30 až po tisíce eur.
Chcete-li volat do Španělska ze zahraničí, platí mezinárodní předvolba 0034 plus volané číslo účastníka, všechna čísla jsou devítimístná. Pokud nemáte španělskou SIM kartu, nezoufejte, ve Španělsku je dostatek pouličních automatů, ať už na mince nebo na karty. Telefonní karty jsou k dostání v kterékoli z místních trafik.
Španělština a Španělé
Španělská výslovnost je poměrně jednoduchou záležitostí, takže po prvních lekcích s přehledem přečtete i běžný denní tisk. Mějte ale na paměti, na jak obrovském území se španělsky mluví a kolik variant španělštiny existuje. Vedle spisovné výslovnosti evropské existuje řada hispanoamerických výslovnostních variant (mexická, argentinská…). Většina z nich je součástí vlastní jazykové normy, ale přesto jsou z hlediska evropské normy nespisovné.
Jediná španělská souhláska, která může působit mezi Čechy jako anomálie, je tzv. zdvojené ll, což je souhláska, která se podle slovanských pravidel vyslovuje jako změkčené /lj/. Ty samouky, kteří zrovna nepocházejí ze Slovenska a mohli by mít s výslovností změkčeného /lj/ problém, uklidní, že v některých gramatikách je povolena i výslovnost v podobě českého /j/.
Španělština je jedním z nejrozšířenějších světových jazyků. Podle počtu uživatelů jí patří v jazykovém žebříčku 5. místo po suverénní čínštině, globální angličtině, muslimské arabštině a hindštině.
Španělsky se tedy domluvíte nejen na evropském kontinentě, tj. ve Španělsku, kde španělština vznikla, ale i v Americe, kde se španělsky mluví ve většině zemí Střední a Jižní Ameriky, ale i na jihu Spojených států, a to díky velké vlně legálních i ilegálních přistěhovalců ze sousedního Mexika.
Při cestě po Pyrenejském poloostrově nakonec stejně zjistíte, že neexistuje jen jedno Španělsko. Země má mnoho tváří a její obyvatelé jsou regionální patrioti. Třeba Andalusie, v které plyne život velmi pomalu, vyniká nádhernými maurskými památkami a horami. Kastilie na náhorní plošině Meseta, je pyšná na svůj středověký skvost Toledo.
Španělsko je jednou z nejhornatějších zemí Evropy a její sierry nekonečně přírodních krás. Kosmopolitní Barcelona, centrum hrdého Katalánska, nabízí fantastickou architekturu Antonia Gaudího.
V Madridu uvidíte římské akvadukty, islámské paláce i gotické katedrál. Ve Španělsku si samozřejmě také odpočitnete u moře, ochutnáte sangríi, gazpacho a sušenou šunku jamón serrano. Španělsko dalo světu koridu, flamenco a paellu, ale i světoznámé umělce, jakými byli El Greco, Goya, Dalí nebo Picasso. Pojďte ho poznat blíže.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
