Staré auto pro zábavu, nové pro běžné používání, tvrdí zkušený automechanik

17. říjen 2016

Majitelé aut stojí čas od času před rozhodnutím mezi opravou a koupí nového vozu. A není to rozhodování jednoduché. Ve hře je peněženka, osobní vazby, bezpečnost i to, zda našeho starého plechového miláčka ještě někdo bude schopný zachránit. Problémem zpravidla nejsou náhradní díly, ale vytrácející se um automechaniků.

„Na stará auta byl v dobách jejich provozu paradoxně větší nedostatek náhradních dílů, než dnes,“ říká automechanik Luboš Skalický, majitel Automuzea v Dětřichově na Frýdlantsku, kde má kolem stovky různých škodovek.

Automuzeum Dětřichov

Koroze na stovkách či stodvacítkách postupuje rychleji než na současných, lépe antikorozně chráněných vozech. „Motory jsou podle mého pořád stejné. Na druhou stranu nemají stará auta tolik elektroniky a ekologických systémů jako jsou katalyzátory,“ vysvětluje Skalický.


Seřídit karburátor na tisícovce je o praxi, sluchu a o tom, co člověk za ta léte odkoukal od zkušenějších mechaniků.

Opravovat stará auta může být složitější než opravovat nová, kde závadu odhaluje počítačová diagnostika a mění se celé komponenty či dokonce jejich skupiny. „Seřídit karburátor na tisícovce je o praxi, o sluchu a o tom, co člověk za ta léta okoukal od zkušenějších mechaniků,“ míní Skalický s tím, že mladší generace se o to bohužel ochuzuje.

Motor Škoda 120

Otázkou opravy a používání starších aut je bezpečnost. Může z nich někde něco upadnout, v případě nehod může dojít k horším následkům, protože nemají tak propracované deformační zóny, postrádají airbagy a další moderní bezpečnostní prvky.

„Na víkendové ježdění bych si to staré vozidlo samozřejmě opravil a nechal. A to nové auto bych měl na každodenní ježdění,“ dodává nadšený sběratel, automechanik a majitel autoservisu Luboš Skalický.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.