Vědci už mají první výsledky výzkumu jelenů v Krkonoších
Jeleni měli dva roky na krku obojek s GPS a sledoval je satelit.
Ochránci přírody v Krkonoších začali zpracovávat informace o jelenech evropských, které získali pomocí GPS. Vybraní jeleni a taky laně nosili dva roky na krku speciální obojek s vysílačkou, která zaznamenávala jejich pohyb po horách a způsob jejich života.
„Jelen má obojek s malou baterkou, která přes družici každých pět minut posílá data o jejich pohybu,“ popisuje Michal Skalka ze Správy Krkonošského národního parku způsob telemetrického sledování jelenů a laní na české a polské straně Krkonoš. Vědci potřebují vědět ,v jakých oblastech Krkonoš se jeleni evropští pohybují.
Teď odborníci získaná data zpracovávají. Vědí například, že jelen v průměru ujde denně 3 kilometry a že na polskou stranu Krkonoš chodí pouze třetina laní a jelenů, kteří měli obojek s vysílačkou. Zjistili také, že se nejraději pohybují v křovinách a kosodřevinách ve vyšších nadmořských výškách.
„Na jaře vyloženě milují spásání mladé trávy na opuštěných sjezdovkách a nesnášejí mokřady,“ listuje v závěrečné zprávě ochránce přírody Radek Drahný.
Pro vědce bylo taky důležité vědět, zda není nutné jejich počty opět regulovat jako před několika lety, kdy byli v některých oblastech přemnožení a způsobovali značné škody na lesních porostech.
Když zoologové jelenům obojky s GPS instalovali, zároveň jim odebírali DNA, vzorky trusu nebo parazitů. Zjišťovali takzvanou druhovou čistotu jelenů evropských v Krkonoších i jejich zdravotní stav. „Další údaje pak dostanou přímo z obojků,“ dodává Drahný.
Získaná data o aktivitě jelenů v době, kdy se pohybovali v oblastech mimo dosah satelitů, opět vědci zpracují a podle výsledků případně navrhnou opatření v zájmu ochrany flóry Krkonošského národního parku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.