Většina školáků neumí pěkně psát. Potvrzují to i zkušenosti některých děčínských učitelů

„Teď mám první třídu a musím říct, že po třech letech, co jsem byla na mateřské, se psaní dětí obecně zhoršilo,“ konstatuje učitelka Hana Hájková a dodává: „Už v první třídě, v domácím úkolu, kde píší na řádek jedno slovo a mají jen čtyři řádky, už v tom jsou chyby.“

Své druháčky chválí kantorka Iva Střelková. Připomíná, že záleží nejen na snažení samotných dětí, ale velkou měrou i na tom, jak se jim věnují jejich rodiče.

„Důležité je, aby děti pravidelně pod dohledem psaly, aby správně seděly a držely psací náčiní. Pokud si to osvojí v první třídě, tak se jim to vyplatí, protože pak to písmo mají úhledné a mají základní psací návyky.“

Ředitel děčínské základní školy Kamenická Jaroslav Skála vyučuje na druhém stupni zeměpis a matematiku.

„Jsou dokonce takové případy, kdy se dostávám do sporu s žáky o to, či daná číslice je nebo není ta, která tam měla být. Dnes už to ale není tak, jako dřív, že by se hodnotil krasopis a známka byla nejen za vědomosti, ale i úpravu.“
Chce to hodně trpělivosti při psaní a později i při čtení, zdůrazňuje učitelka Tereza Fialová, která má tři potomky.

„Ke každému dítěti jsem musela přistupovat jinak – starší syn nečetl, prostřední rád četl, takže to bylo daleko jednodušší a nejmladší dceru jsem musel ke čtení vést. Tím, že děti čtou, tím i dobře píší.“