Přijít o práci je horší než rozvod, varuje psycholog

„Nezaměstnaní lidé jsou ti, kteří ztratili práci a mají zájem pracovat. Neřadil bych mezi ně ty, kteří o práci nemají zájem, práci se vyhýbají, přijímají sociální dávky a dokonce kvůli tomu ochotně plní i povinnosti na úřadu práce,“ definuje pojem „nezaměstnaný“ psycholog Slavomil Fischer.

V žebříčku stresů zaujímá ztráta práce jedno z předních míst. Na prvních místech bývá úmrtí blízkého nebo uvěznění, hned za tím je ztráta práce, dokonce například před rozvodem. Zátěž vyplývá z toho, že nemůžeme uspokojovat materiální potřeby – nemáme peníze, nejsme aktivní, chybí nám sociální kontakty, společenské uplatnění.

Důvody toho, že jsme nezaměstnaní, jsou různé. Může to být například věk. Lidé do pětadvaceti let, pokud nezačnou pracovat a nevytvoří si pracovní návyky, mají potíže, často celoživotní, s trvalým pracovním uplatněním a bývají opakovaně, chronicky nezaměstnaní. Pak je tady skupina těch, kterým je padesát a víc. Sehnat práci po padesátce je obtížené, protože takoví uchazeči jsou bráni tak, že už jsou nepotřební, neperspektivní a často posílají zbytečně své životopisy, nikdo jim často ani neodpoví.

Dalším problémem je vzdělání. Ubývá profesí, kde není vzdělání zapotřebí. Práci nahrazují počítače apod. Řada lidí na úřadu práce je tedy právě jen se základním vzděláním.

Podle průzkumů si těžko hledají práci lidé také se zdravotním znevýhodněním nebo svobodné matky. „Vysokoškolsky vzdělaní lidé najdou práci do půl roku,“ myslí si psycholog PhDr. Slavomil Fischer a dodává: „Člověk se musí ale snažit sám. Úřad práce mu v tomto moc nepomůže. Nevýhodou je, že u nás se lidé za prací nejsou ochotni stěhovat, tak jak je tomu zvykem v zahraničí.“

Řešením při hledání práce by mohly být rekvalifikace. „Zkušenosti ukazují, že rekvalifikace bohužel ve většině případu k nové práci nevede,“ vyvrací tento názor Slavomil Fischer a vysvětluje: „Dochází totiž k tomu, že dojde ke změně v motivaci, a když je člověk delší dobu bez práce, více než šest měsíců, dochází až k apatii, začne selhávat, nevěří si a hledá si práci hůře.“

Rekvalifikace zkrátka často nevede k očekávanému výsledku. Lepší by byl motivační kurz, který by člověka aktivoval ke shánění práce. Často je totiž rekvalfikace využívána jen proto, aby člověk zůstal uchazečem na úřadu práce, získával podporu, protože některé účasti na rekvalifikaci jsou placené – o ty je největší zájem. O ty neplacené zájem není – to ukazuje na to, jak to s tou rekvalifikací vlastně je.

Spustit audio