Richard Jisl, koloběžkář, fyzioterapeut

Také si můžete přečíst přepis celého rozhovoru. Ten naleznete níže... příjemné počtení!

Jarmila Pešlová, moderátorka: Ještě jednou hezké dopoledne. Posloucháte Český rozhlas Sever a já jsem si dnes přivedla hosta, a tím je úspěšný jezdec na koloběžce, pan Richard Jisl. Dobrý den.

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Dobrý den. Zdravím posluchače Českého rozhlasu Sever.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Tak já o vás prozradím, že vy jste fyzioterapeut, staráte se také o dobrou kondici některých našich předních sportovců, třeba o Nikolu Sudovou. Říkám to správně?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Ano, občas. Teď spolupracuji s reprezentačním týmem českého biatlonu a s lyžařkami reprezentačními českého běhu na lyžích.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Takže jste u sportu blízko, ale to, proč já jsem si vás pozvala, je ten fakt, že vy jste úspěšný jezdec na koloběžce, řekla bych, reprezentant České republiky. Jaký je teda váš obyčejný den, kolik času věnujete práci, kolik koloběžce a třeba rodině?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Já nebudu tady prozrazovat své datum narození, z toho už by vyplynulo, že musím věnovat víc času práci a míň času tréninku, ale ...

Jarmila Pešlová, moderátorka: To souvisí s věkem?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: To souvisí jednak s věkem, jednak s počtem dětí a vytížeností pracovní, takže dá se říct, že v posledních letech tomu tréninku věnuji míň času než bych si představoval a kupodivu mi to víc prospívá.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Tak vy jste zmínil děti, tak já to doplním, vy máte 3 dcery ve věku 10, 14 a 15 let, takže jste opravdu otec s velkým O, ovšem vaše dcery už také dosáhly sportovních úspěchů.

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: No, na to, jak dlouho jezdí na koloběžkách, tak v koloběžkovým sportu bych řekl, že jsou téměř úspěšnější než já, ale věnují se i běhu na lyžích a i biatlonu a i v těchhle 2 sportech jsou hlavně ty dvě starší dcery hodně úspěšný.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Tak to bývá, že děti nakonec jsou úspěšnější než my. Já myslím, že je to správně. Ovšem vy jste také úspěšný. Já bych řekla, že vaším největším sportovním úspěchem je asi loňská účast na Mistrovství světa v Holandsku, kde jste získal zlato ve štafetě a 2 šestá místa, no, a víc o vás a o koloběžkách si povídáme po písničce.

písnička

Jarmila Pešlová, moderátorka: Na Českém rozhlase Sever právě dozpívala skupina Yo Yo Band. Je 10 hodin a 22 minuty a mým hostem ve studiu je dnes úspěšný jezdec na koloběžce Richard Jisl. Tak já, když se řekne koloběžka, tak si spíš vybavím svá dětská léta. Měla jsem za to, že je to spíš taková zábava pro malé děti do té doby, než se naučí na kole. Co vás v dospělém věku přivedlo k závodní jízdě na koloběžce?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Ano, to je taková klasická otázka. Hnedka si každý říká, jestli zřejmě už dětinští.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Nebo, jestli jste neusnul.

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Ta zamrzlá puberta. Ne, ne, ne, koloběžky v podstatě je tréninkový prostředek, který se používal hodně v běžeckým lyžování v Jablonci. Já jsem bývalý běžec na lyžích, takže na koloběžkách jsme jezdili hodině a když jsem pak začal uvažovat, že bych začal zase sportovat, protože nějakou dobu, když děti byly menší, jsem sportoval opravdu jenom to, že jsem měl nějaký zdravotní cvičení a podobně, tak najednou se objevila možnost, nebo jsem objevil, že se jezdí dokonce český pohár na koloběžkách a je to hodně podobný běžeckýmu lyžování, vlastně jako ta letní alternativa je to podobný, z kopce jedete, do kopce vlastně koloběžíte, odrážíte se. Ten silnej odraz nohou je důležitá součást. Takže vlastně mě to zase nadchlo a když jsem zjistil, že se vlastně jezdí v Český republice takováhle soutěž a že se dokonce jezdí už od roku 1968, tak mě to zaujalo, říkal jsem - musím to vyzkoušet. Jeli jsme se podívat na první závody a chytlo mě to natolik, že už vlastně dělám koloběh osmým, devátým rokem.

Jarmila Pešlová, moderátorka: A čím vás to tedy okouzlilo? Co je na tom třeba lepšího, než na těch lyžích?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Jednak je teplo. Ta zimní sezóna přece jenom je trošku jiná a co se týká toho, že by to bylo lepší než lyže to nechci srovnávat, ale pro mě je to taková zajímavější alternativa oproti kolu. Jednak mě nebolí zadek od sedla a nebolí mě za krkem od řídítek, protože ta koloběžka je takovej komplexní pohyb. Já jsem vlastně rehabilitační pracovník, takže se na to dívám i z pohledu takovýho toho celostního, jak ten sport působí na lidský organismus a ta koloběžka je opravdu pohyb, kterej je komplexní, kde pohybujete jenom, že se odrážíte nohama, to je samozřejmý, ale pracujou i horní končetiny, kdy se přitahuje jakoby k řídítkům a to tělo, ta cirkulace krve v organismu je v celém organismu jakoby komplexní.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Takže ideální sport. A když jste začal jezdit na té koloběžce, bylo to hned s těmi nejvyššími cíli, že byste chtěl být mistr světa, Evropy, nebo to začalo tak nevinně?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Já jsem v té době už vlastně o nějakým vrcholovým sportu dávno neuvažoval. Naopak jsme byli na výletě někde v Jizerských horách a říkal jsem manželce, tak jako vždycky jsem chtěl v tom sportu dosáhnout aspoň toho, že bych se účastnil nějakýho mistrovství Evropy nebo světa, a to jsem si nesplnil. A byli jsme se právě projet v Jizerkách a potkali jsme, najednou jsem byl takovej kouzelnej dědeček, takovej starej pán jel na kole kolem a na zádech měl nápis Mistrovství světa veteránů. Tak jsem si říkal: "Jé, to je paráda, já budu za chvíli veterán." Takže teď už jenom si najít ten sport, v kterým bych se mohl nějakejch velkejch závodů účastnit, abych si tu atmosféru užil. No, a začal jsem s koloběžkama s tím, že teda bych se tam někdy mohl podívat, jenže oni mi posunuli veteránskou kategorii až na 45 let, takže pořád musím závodit v hlavní kategorii a nějakým záhadným způsobem se mi čím dál víc daří.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Takže za vším stojí kouzelný dědeček. Ještě poslední pidiotázečku před písničkou, jak dlouho to tedy trvalo, než jste dosáhl prvního úspěchu?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: No, vlastně závodit jsem začal v roce 2002, 2003 a nevím, čemu se dá říct první úspěch, vlastně dá se říct, že poslední 3 roky jsem se dostal na takovou tu úroveň, kdy jezdím mezi prvníma pěti v Český republice a v letošním roce teda opravdu se mi povedl takovej posun až překvapivej ,pro moje soupeře hlavně, kdy jsem teď na druhým místě v českým žebříčku a vlastně povedlo se mi i na tom mistrovství Evropy dosáhnout stříbrný medaile v jednotlivcích.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Říká můj dnešní host Richard Jisl více na Českém rozhlase Sever si o koloběžkách povíme po písničce.

Písnička

Jarmila Pešlová, moderátorka: Plavci jako ty, se jmenovala písnička, kterou jste právě slyšeli na Českém rozhlase Sever a vracíme se k povídání o koloběžkách. Se mnou je tu jezdec na koloběžce, mistr ...

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Světa a Evropy.

Jarmila Pešlová, moderátorka: ... světa a Evropy ano.

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Tedy ve štafetách a vicemistr v Evropě.

Jarmila Pešlová, moderátorka: To jsou dlouhé tituly. Richard Jisl. Chtěla jsem se zeptat, kde trénujete na té koloběžce? Můžete jezdit normálně po silnici?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Naštěstí koloběžka je v současný době postavena na roveň kolu, takže s odpovídajícím vybavením můžete jezdit na jakýchkoliv pozemních komunikacích mimo dálnici samozřejmě, takže s tímhle by až takovej problém nebyl. Problém mám spíš s tím, že kolem Jablonce a Liberce všude narážíte na ty profily poměrně hornatý a část těch závodů probíhá na rovinatejch tratí, takže to je pak moje slabší místo, na to se teď snažím zaměřit, jezdit více roviny, protože v kopcích jsem spíš vrchař a po těch rovinách třeba loni na tom mistrovství světa v Holandsku největší převýšení bylo, tuším, asi 2 metry, což pro mě byl strašnej šok.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Vy byste uvítal hornatější terény?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Já bych uvítal výjezd na Ještěd, který pořádáme vlastně každý rok, nebo letos ne, protože se opravuje silnice, ale jezdíme ten závod na Ještěd a je poměrně oblíbenej a ten mi teda vyhovuje.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Ostatní soupeře byste jistě nechal daleko za sebou, zvláště Holanďany, tam žádné kopce nejsou. Já, když se dívám na jízdu na koloběžce, třeba děti moje, když jezdí, tak na první pohled to působí docela jednoduše, ale když má člověk ten správný styl, co je nejtěžší se naučit, je to složité?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Koloběžka je poměrně jednoduchá dovednost pohybová. Co je na ní potřeba vyzdvihnout, je, že musíte pravidelně střídat nohy. Odraz dolních končetin musí být pravidelně střídanej a většinou se střídá tak po těch 5, 6, odrazech na rovině a čím větší kopec, tak tím častěji musíte střídat nohy, takže ten přeskok na stupátku je poměrně taková ta stěžejní záležitost. Většina lidí jednou nohou se dokáže odrážet bez problémů a s tou druhou mívají problémy. Já říkám, trvá to zhruba 10 kilometrů jízdy než si zvyknete a začnete se odrážet oběma nohama bez nějakejch větších problémů, tak už je to výhodný, pak už jenom počítáte první tu fázi, počítáte, počítáte pořád do těch 5, do těch 3, aby to bylo zhruba stejný a pak už se vám to vryje a to automatický a ty problémy už tohle nejsou. Jediný pak další je ze sjezdů, když jsou nějaký náročnější, ta koloběžka je trošku vratší oproti kolu, máte míň těch opěrných bodů.

Jarmila Pešlová, moderátorka: A vy jste říkal, že se musí střídat pravá, levá noha, to se musí proto, abyste jel rychle, nebo třeba by vás diskvalifikovali na závodech, kdybyste se odrážel pořád pravačkou?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Ne, nechali by vás, ať si jedete jak chcete, ale diskvalifikoval by se člověk sám, protože ta odrazová vydrží strašně dlouho, ale stojná noha po těch 5, 6 odrazech už začíná pomalu se zakyselovat a za chvíli by vás do stehna braly křeče.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Tak já si to vyzkouším doma, až přijdu.

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Můžete, můžete. Budete překvapená, jak rychle se ta stojná noha unaví.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Věřím. A je koloběžka drahý sport? Kolik stojí taková dobrá koloběžka?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: V podstatě já jezdím na finský koloběžce, která se jmenuje Kickbike a je to sériová výroba. Někteří závodníci jezdí i na vlastní výrobě. Ta sériová nejdražší koloběžka, která je v současnosti k mání, se pohybuje kolem 14 tisíc závodní silniční koloběžka a teď je jeden extra model cyklokrosovej, ten se pohybuje do 20 tisíc, ale tam už to vybavení je opravdu luxusní. Tam už máte odpruženou vidlici, která se zamyká do řídítek a takový parádičky.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Tak to se přiznám, že jsem čekala, že koloběžka je dražší.

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Ne, ne, ne, oproti kolu je to opravdu Popelka. Stává se spíš při těch silničních závodech, že koloběžka je levnější než přední kolo, který je vlastně stejný jako u silniční cyklistiky, takže kolo přední karbonový vás vyjde třeba kolem 30 tisíc a koloběžku máte za 12, takže každej si hlídá, aby mu neukradli hlavně přední kolo.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Říká můj dnešní host Richard Jisl a ke koloběžkám se vrátíme po písničce.

písnička

Jarmila Pešlová, moderátorka: Richard Jisl, jezdec na koloběžce je hostem Českého rozhlasu Sever, no, a my jsme mluvili o tom, že vlastně v Čechách se závodí už někdy od roku 1968. Mě by zajímalo jak je na tom Česká republika v porovnání třeba s ostatními zeměmi, jestli mají hodně koloběžkářů dobrých, málo, středně?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Poslední roky se dostáváme docela jakoby na špičku. Dlouhou dobu vévodili tomu koloběhu Finové, jednak vyrábějí koloběžky, vyrábějí dobrý koloběžky.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Mají tam rovinu.

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Mají tam poměrně dost rovin a i takový terény mezi rovinama a takovejma mírnejma kopcema. Pak Finové, Němci, Italové jezdí dobře a Česká republika se letos ujala i pořádání mistrovství Evropy a tam teda se opravdu ukázalo jednak, že domácí prostředí hraje svoji roli, ale že ten českej koloběh opravdu se dostal teďka na výsluní a ve většině kategorií jsme byli na předních místech.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Já myslím, že vy osobně na tom máte dost velkou zásluhu, protože vás je vlastně 5 koloběžkářů v rodině, jestli dobře počítám, protože manželka jezdí, všechny 3 dcery jezdí.

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Ano.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Těší vás to, že jdou holky ve vašich šlépějích nebo jste si pro ně představoval třeba jiný holčičí sport, balet?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Jediná nejmladší dcera, ta tancuje, ale u toho taky chodí i na běh na lyžích. Ty starší 2 dělají biatlon a běh na lyžích a ty koloběžky jsou pro ně v danou chvíli takovej trošku doplňkovej sport, přes léto se mu věnujou, ale neberou ho až tak hrozně vážně. O to víc je to takový, já opravdu se na to soustředím, horko těžko dosáhnu nějakýho úspěchu a ony přijdou a na mistrovství Evropy vlastně každá z nich vyhrála jeden individuální závod a ve štafetě vlastně vyhrály taky, takže dosáhly úspěchu, na kterej já jsem dřel 7 let, tak jakoby ležérně.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Nicméně ony asi často také soutěžily mezi sebou, není tam problém v tom, jak to nesou, když jedna druhou porazí?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: No, teď naposledy jsem zažil i to na českým poháru, kde bylo jasné, že zřejmě tu svoji kategorii vyhrajou, že si domlouvaly před startem, která bude dneska první.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Jako domlouvaly, ne hádaly?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Domlouvaly, což teda není sportovní, ale ono to pak při závodě vypadá jinak zase, když ten adrenalin trošku vzroste, ale je pravda, že poslední závod v Rožnově vyhrála ta prostřední dcera, ta nejstarší byla třetí a manželka byla čtvrtá, takže jí trošku jako vystrčily ze stupně vítězů, ale v ženský kategorii. Ony jsou vlastně ještě žákyně dorostenky, přecházejí mezi těma kategoriema a poslední závod opravdu deklasovaly celou tu ženskou příčku českou.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Včetně maminky teda.

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Včetně maminky.

Jarmila Pešlová, moderátorka: To od nich není moc hezký. To znamená, že maminka, jestli dobře počítám, tak by byla druhá, kdyby tam holky nebyly?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Maminka by byla jinak v ženách druhá a bohužel jí takhle vyfoukly medaili.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Tak já osobně držím palce mamince a teď se zahleďte malinko do budoucnosti, mě by zajímalo na závěr, jaká je vaše nejvyšší meta, kam byste to chtěl jako jezdec na koloběžce dotáhnout?

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Tak co se týká tohohle, už těch met moc není. V podstatě chtěl bych ještě dosáhnout na nějaké medaile z mistrovství světa, které je příští rok v Itálii, a potom další věc, kterou bych chtěl, kterou se zabývám trošku i jako metodik svazu, jako funkcionář, je, že bychom rádi prosadili i horské koloběžky, takové ty krosové závody tak, jak jsou, bikeové závody cyklistů, tak vlastně jsme se proti nim trošičku, snažíme se k nim i přidat, abychom mohli konfrontovat, jak jsou rychlý koloběžky oproti kolu a teď máme vlastně tento víkend v neděli závody v Kytlici tady v Lužických horách, to je duatlon, kde se běží a jede na kole a my běžíme a koloběžíme, jedem na koloběžce a takovej poslední závod sezóny, na kterej se letos chystám, tak je Nova Author Cupu v Josefově Dole 10. října, kde už jsem jel loni a jel jsem těch 61, nebo necelých 62 kilometrů zhruba 3 hodiny 12 minut bez nějaký velký přípravy a letos bych se chtěl dostat pod 3 hodiny, což je takovej ten průměr 20 kilometrů v terénu, už se to blíží k takovejm těm průměrným cyklistům, takže se těším na to porovnání zase s cyklisty.

Jarmila Pešlová, moderátorka: Tak já vám přeju, ať se vám v tom závodě daří, ať se s cyklisty dobře poperete a děkuju vám, že jste dnes přišel. Mým hostem byl Richard Jisl, jezdec na koloběžce. Hezký den a na slyšenou.

Richard Jisl, jezdec na koloběžce: Díky na shledanou.