Do pohanských dob zavede návštěvníky muzea v Ústí nad Labem výstava „Staré pověsti české“

28. květen 2015

Kdo by neznal „Staré pověsti české“ od Aloise Jiráska, které jsou dodnes povinnou četbou. Tyhle legendy ukazuje nová výstava v Muzeu města Ústí nad Labem. Většina pověstí se odehrává v Praze a okolí a také na severu Čech. Kdo by neznal horu Říp, kam přišel Praotec Čech nebo Stadice na Ústecku, odkud pocházel Přemysl Oráč.

Podle Petra Maška z Národního muzea jde to celý komplet, který zachytil Kosmas. Zachycuje období od příchodu Čechů až do Lucké války a končí kácením model, čili příchodem křesťanství a moderních dějin. Výstavu tvoří velké fotografie na stěnách, ale třeba i palisáda z kůlů. Takže návštěvník může mít skutečně pocit, že se ocitl v té pradávné době.

Jak vysvětlil Petr Mašek, naše pověsti, to nebyly jen romantické příběhy. Některé mají i hororové prvky, se kterými se lidé na výstavě setkají. Třeba nabodnutá hlava na kůl u Dívčích válek. Nebo u pověsti o Neklanovi zase na kusu jakoby zamrzlé řeky je sekera a krev - to když Durynk setnul hlavu pětiletému synovi Neklanova nepřítele.

Pověsti doplnili archeologové z muzea o nálezy z Ústeckého kraje od pravěku až do raného středověku. Podle Michaely Kalinové si tak návštěvníci můžou udělat představu, jak tehdy lidé žili.

Exponáty tvořící výstavu jsou velmi rozmanité. Jde o předměty z doby laténské, jedná se o mladší dobu železnou. Vidět tu lze krásné bronzové šperky, spony bronzové nebo železné a krásně zdobené keramické nádoby, kolkované, už vytáčené na hrnčířském kruhu. A také reprezentace krásných zbraní. Všechny tyto předměty jsou nálezy z hrobů.

Staré pověsti ovlivňovaly umění i v dalších dobách, proto jsou jednotlivé příběhy podle Petra Maška doplněny o vyobrazení hrdinů tak, jak je viděli naši předci od středověku až do současnosti.

„Staré pověsti české" v Muzeu města Ústí nad Labem

Národ s těmito mýty v každé historické době pracoval. Znal je, nějakým způsobem je využíval, až zneužíval. Zejména v dobách velmi těžkých k nim národ utíkal. Určitým vrcholem je například vysílačka Libuše, nebo Bivoj - ozbrojený transportér, pojmenovaný po historické postavě, který používaly československé legie na Sibiři.

Přímo s legendárními postavami se lidé můžou potkat při páteční muzejní noci. Po velkolepém příjezdu je výstavou provede Přemysl Oráč, jeho žena Libuše a další hrdinové.

autor: hau
Spustit audio