Počeštění jména čeká cizince, kteří žádají v Česku o občanství. Přináší to řadu komplikací

7. červen 2017

26letá studentka Vyšší odborné školy v Mostě Anna Grejeva, původem z Kazachstánu, žije v Česku 20 let. Před rokem se rozhodla požádat o české státní občanství. Když jej získala, zjistila, že úřady počeštily její jméno. V příjmení Grejeva původní „Y", nahradilo „J". Úředníci postupovali podle platných zákonů. Na to, že dojde k počeštění jména, ale Annu nikdo neupozornil.

„Musím zajít do všech institucí, kde jsem zaregistrovaná – na úřad práce, VZP… ve škole jsem napsala absolventskou práci, kde jsem už musela použít přeloženou verzi svého jména. Je to i problém na poště, musím změnit doklady, říká Anna Grejeva, kterou počeštění jména nemile překvapilo.

Podle mluvčí Krajského úřadu Ústeckého kraje Lucie Dosedělové je počeštění jména součástí procesu žádosti o české občanství. Dochází k němu při překladu rodného listu.

Úředníci o počeštění jména informovat nemusí

„Rodný list je, podle vládního nařízení, nutné přeložit do českého jazyka. Ten překlad dělají soudem pověření tlumočníci a ten přeložený rodný list se stává součástí toho původního. Vznikne tak jeden dokument, který je možné na území České republiky použít,“ vysvětluje Dosedělová.

Podle ní nemají úředníci povinnost předem o počeštění jména žadatele informovat. Měl by si toho všimnout sám, když obdrží přeložený rodný list.

Jenže Annu, stejně jako řadu jejích známých, kterým se stalo totéž, nenapadlo, že součástí překladu rodného listu, bude i překlad samotného jména. Zjistila to, až když jí na poště nechtěli vydat doporučený dopis, na kterém bylo její jméno uvedeno v původní podobě.

Tiskový mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška připouští, že počeštění jmen může přinést komplikace. Konkrétně u doručování radí psát obě podoby jména: „Co se týká doručování takové osobě, tak v adrese může být, kromě příjmení, které je psané v souladu s nařízením, vedle v závorce i příjmení cizince v podobě, v jaké je uvedeno latinkou v jeho cestovním dokladu.“

Cizinců se změněnými jmény jsou v Česku stovky

Cizinců, kterým české úřady podle nařízení vlády z roku 2007 počeštily jméno nebo příjmení aniž by je na to kdokoliv upozornil, budou zřejmě stovky. Jen na severu Čech má Anna desítku přátel, kteří si museli také na nové jméno zvykat.

Opačným příkladem je 26letá Julie Larionova. Ta do žádosti o překlad rodného listu napsala, že si výslovně přeje českou podobu svého příjmení: „Moje původní jméno bylo Yulya, nyní se změnilo na Julie, normálně česky. Řekla jsem si o to sama.“

Cizinci, které se podařilo Českému rozhlasu oslovit, by v rámci procesu žádosti o občanství přivítali možnost vyjádřit se k překladu svého jména nebo příjmení v případě, že s ním nejsou spokojeni. Žádnou takovou možnost ale nemají.

autor: Jan Beneš
Spustit audio