Politici si lámou hlavu nad tím, jak uklidnit situaci na Šluknovsku

Na druhé straně strach - a to i mezi těmi Romy, kteří se sem nepřištěhovali v poslední době, ale žijí tu dvacet, třicet let a nepatří mezi problémové obyvatele...

Zaznělo už hodně důvodů, proč se situace na Šluknovsku tak vyhrotila. Tím hlavním je podle odborníků skutečnost, že se na jedno místo sestěhovali problémoví obyvatelé - bez prostředků, bez práce, se spoustou dluhů.

Starostové Šluknovska mluví o stovkách lidí. Počet se podle nich totiž nedá určit. „Dokazovat přistěhování nepřizpůsobivých je samozřejmě velice těžké. Ne všichni se nám totiž přihlásí na obecním úřadu.“ míní starosta Rumburka a senátor Jaroslav Sykáček.

A Josef Zoser, předseda sdružení pro rozvoj Šluknovska a starosta Jiřetína pod Jedlovou popisuje i důvod, proč podle starostů tito lidé migrují z místa na místo: „Snaží se jít do jiné lokality, protože ten dluh nebo ten problém, ten postih je zdánlivě nedostihne.“

Odkud skupiny problémových obyvatel přicházejí? Na rozdíl od starostů je Martin Šimáček, ředitel Agentury pro sociální začleňování, přesvědčen, že to nejsou hlavně oblasti mimo region.

„Zejména do Šluknova, kde se před rokem a půl začalo poměrně silně sestěhovávat přišlo množství lidí z Teplic nebo z Ústí nad Labem. Tento příliv se do značné míry pozastavil před přibližně čtyřmi měsíci, na ta sídliště nepřibývají noví lidé, naopak jich docela dost odešlo. Aktuálně je na tom asi nejhůř Varnsdorf, kde jsou relativně dostupné ubytovací kapacity pro nízkopříjmové domácnosti.“ vysvětluje Šimáček.

A co s tím vším? Politici si lámou hlavy, radikálové se do Varnsdorfu a Rumburka svolávají na další víkend a policie se připravuje na nové zásahy. Nikdo neví. A kde vidí hlavní řešení sami Romové? „Kdyby tady byla větší možnost k práci, hlavně pro Romy, bylo by to tady lepší.“ říká jedna z dotazovaných.