Jen jednou v roce můžete ochutnat chléb upečený v původní peci ve Vernerově mlýně na Lounsku

„Teď se vytápí tak, že se roztopí dřevem a nechá se tak den a půl až dva dny se v ní topí, aby pec získala potřebnou teplotu, aby se vyhřály cihly, kterými je vyzděná. Potom se to musí vyčistit, vyhrabat oharky a pak se vymete pec, aby se popel dal pryč a aby se mohl sázet chleba,“ popsala majitelka Vernerova mlýna a toho času pekařka Stanislava Šefčíková. Je přímým potomkem mlynáře Vernera, posledního předválečného majitele mlýna.

Když v roce 2005 poprvé odemkla mlýn spolu s akademickým architektem Josefem Dvorským, nestačili se oba divit. „V tomhle mlýně se zachovalo veškeré zařízení. To prosím zdůrazňuji, vypadá to jako normální, ale není to normální. Třeba i Karlštejn má prázdné prostory, bud rozkradené nebo neudělané, ale v tomto mlýně speciálně zůstali všechny věci zachované - stroje, přístroje, zařízení, drobné předměty,“ řekl mi architekt Josef Dvorský. Zařízení pochází z roku 1715.

Do pece putovalo šest bochníků chleba. „Do pece se chleba dá, 20 minut se nesmí otevírat. Po půl hodině se podíváme, jak to vypadá, jestli se nemá posunout. Pak se na chleba poklepe, pokud duní, měl by být hotový,“ řekla majitelka a pekařka Stanislava Šefčíková. Péct se začalo v půl třetí odpoledne, první chléb byl hotov kolem třetí. Pak přišly na řadu dalamánky a housky.