Kvůli nedostatku peněz je ohrožena řada sociálních služeb na severu Čech

Čtvrt miliardy korun chybí na severu Čech na provoz sociálních služeb. Horší je situace v Ústeckém kraji, kde hrozí zánik služeb dosud financovaných z evropských peněz. V Libereckém kraji není situace tak vážná, ale i tam může zrušení některých služeb způsobit problémy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí hledá peníze třeba na Ministerstvu školství. Nechalo se slyšet, že podpoří hlavně ty služby, které dosud dotovalo ze státní kasy. Projekty placené Evropskou unií tedy mají na kahánku. V Ústeckém kraji tak chybí dvě stě milionů korun.

Například ústecké Tyflocentrum, které pomáhá zrakově postiženým v běžném životě na provoz potřebuje tři miliony ročně. Nedostalo dotaci od Ústeckého kraje a na to, jestli dostane peníze od města Ústí nad Labem a ministerstva, stále čeká. Už teď ale podle ředitelky Tyflocentra Blanky Krotilové museli své služby omezit: „Museli jsme v Mostě zrušit středisko, které tam bylo v roce 2006. V Litoměřicích se vedoucí střediska postaral o to, že jsem si sehnali nájem, kde teď platíme jedenáct tisíc ročně. Zrušili jsme pevné linky, oklestili jsme co šlo.“

Existenční potíže má i Rodinné poradenství v Děčíně. Občanské sdružení totiž na letošek zatím od ministerstva a kraje nezískalo ani korunu. Poradnu vyhledávají lidé ve složitých osobních situacích a pokud by skončila, mnoha z nich by to zkomplikovalo život.

Po jedenácti letech skončilo litoměřické sdružení Bethel. Většinu jeho služeb a činností převzaly organizace se silnějším zázemím a širší územní působností. Třeba vzdělávání seniorů, letní kempy pro mládež nebo nízkoprahové centrum pro děti ze sociálně slabých rodin.

Bez náhrady ovšem zanikl Dům na půli cesty, který pomohl více než třem stovkám mladých lidí opouštějících dětské domovy. Zájem o tuhle službu ale klesal, vidí hlavní příčinu zániku vedoucí sdružení Robert Krejčí: „Skončily v podstatě všechny Domy na půli cesty tady v severních Čechách. Mladí lidé nepreferovali další pokračování v zařízení, které je nějak sdružovalo a proto je potřeba, aby se tento druh služby spíše měnil než aby zůstával zakonzervován dále.“

V Libereckém kraji je sice možná méně sociálních problémů, ale i tam lidé sociální služby potřebují. Chybí tam na ně padesát milionů korun. Ohroženo je třeba liberecké středisko Naděje, kde pomáhají lidem bez domova a v nouzi. Podle oblastního ředitele Naděje Jana Vaněčka hrozí zánik oběma zařízením v krajském městě: „To první bylo založeno v roce 2009 v Kateřinkách, kde provozujeme noclehárnu pro muže a také je tam městská ubytovna, ve které poskytujeme nepřetržitou terénní službu... Nejmladší služba je od roku 2010 ve Valdštejnské ulici – nízkoprahové centrum pro lidi bez domova.“