Lesníci sbírají v Českém Švýcarsku spadané bukvice. Vypěstují z nich nové stromy
Stovky tisíc bukvic teď sbírají po celém Národním parku České Švýcarsko na Děčínsko pracovníci správy parku. Požívají k tomu sítě natažené pod stromy. Ve školkách kousek od Chřibské na Děčínsku z nich pěstují sazenice buku lesního. Ten tam byl v minulosti skoro vykácený, protože se jeho dřevem topilo v pecích místní sklárny.
Lesníci sází kolem stovky tisíc sazenic a snaží se urychlit to, co by přírodě trvalo stovky let.
„Bukvice slouží k tomu, abychom z nich posléze vypěstovali sazenice, které vracíme do našeho lesa. Jedná se o stromy, které jsou geneticky kvalitní, pochází z tohoto území, jsou tedy původní. Zajistíme tak přirozenou součást těchto lesů,“ popisuje Jan Drozd, ředitel odboru péče o ekosystémy Správy Národního parku České Švýcarsko.
Kromě bukvic sbírají pracovníci parku i semena dalších dřevin, které by v budoucnu chtěli vrátit zpět do přírody.
Lesníci sbírají v Českém Švýcarsku spadané bukvice. Natáčela s nimi reportérka Iva Zítková
„Týká se to třeba jedle bělokoré, kde je to už docela slušný stromolezecký výkon, protože tam se sbírá přímo z koruny stromu,“ doplňuje mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.
Sazenice buku nerostou přímo v lese, ale ve speciálních podmínkách lesní školky. „Dal by se pěstovat jednoduše řečeno na poli, ale tam bychom ho pěstovaly dva tři roky, tady to trvá rok. Takže za vším hledejme ekonomiku. V lese třeba z tisíce bukvic doroste do takovéto velikosti třeba 50 stromků,“ říká vedoucí lední školy Jaroslav Kučera.
„Bylo tady původně zastoupení 40 procent jedle, 40 procent buku, trochu borovice na skalách. Jenže vznikem skláren a hutí v 18. a 19. století došlo k silnému odlesňování a jako nejlepší náhradní dřevina se tenkrát jevil rychle rostoucí smrk. Teď je potřeba buk s jedlí dostat zpátky tam, kde byly. Kdyby to dělala příroda, bude jí to trvat 200-300 let," vysvětluje.
