Litoměřický hospic slouží nevyléčitelně nemocným už deset let
V hospici (ilustr. obr.)Foto: Eva Vrzalová
Už deset let slouží lidem na sklonku života Hospic sv. Štěpána v Litoměřicích. V roce 2001 byl prvním na severu Čech. Bohužel, stejně jako další podobná nestátní zdravotnická zařízení u nás, byl a stále je z velké části odkázán na sponzorské dary.
Hospic, který je jakýmsi pokračováním péče o pacienty s onkologickými onemocněními, se bez darů a sponzorů neobjede. Je už desetiletou zkušeností, že peníze od pojišťovny ani dotace státu na provoz a další potřeby zdaleka nestačí.
„Trable byly a bohužel trable jsou i v tomto roce...“ předesílá ředitel hospice Pavel Česal a vysvětluje, z čeho se rozpočet hospice skládá: „Zhruba čtyřicet procent jde z pojišťoven, asi čtvrtina je ze státních dotací... Všechno ostatní jsou dary, příspěvky, granty.“
Hospic se obrací i na obce a města, v jejichž okruhu slouží. „Ty malé obce přispívají podle svých možností.... žádáme i města v kraji, i Prahu. I odsud totiž pacienty máme. Příspěvky jsou různé – od několika tisíc do několika set tisíc korun.“ dodává ředitel. „Vždycky když se něco podaří sehnat, tak na druhé straně nám něco uberou. Konkrétní věc – státní dotace nám byla už letos snížena proti loňskému roku o dvacet pět procent. To je u nás milion sto tisíc.“ konstatuje Pavel Česal.
Naopak radostí z poslední doby jsou dary od Nadace „Umění doprovázet", nebo třeba i ta plně nejčerstvější. „20. června jsem přebíral v městském divadle šek na sto padesát tisíc korun. Dárcem byla nadace ČEZ a tyto prostředky jsou věnovány na léky pro naše nemocné.“
Hospic pořádá i benefiční akce, před několika dny to byl např.koncert. k jeho 10. výročí. Účinkující - mezi nimi i výtečná varhanice Daniela Kadlecová, se vzdali honoráře. „Víme, že hospic se financuje jak se dá, tak jsme chtěli malinko přispět.“ říká umělkyně.
Peníze hospic nepoužívá jen na nákup léků, ale i na přístroje a pomůcky pro pacienty. Zřídil dokonce i půjčovnu pomůcek pro domácí péči, říká na závěr ředitel hospice sv. Štěpána Pavel Česal: „Jsou to převážně polohovací postele, koncentrátory kyslíku a různé vozíčky, chodítka... Tak aby ti pacienti opravdu mohli být doma, když je, kdo by se o ně staral a je ochoten někdo z té rodiny. Tak takto pomáháme tou naší půjčovnou."
