Návštěvníci chomutovského skanzenu ochutnají pokrmy z plodin pěstovaných před 100 lety

20. září 2017

Chomutovský skanzen připravuje pole a zahrady, kde se budou pěstovat původní plodiny. Návštěvníci Staré Vsi tak nejen uvidí, jak lidé před sto lety žili, ale i čím se živili a jak si pokrmy připravovali. Sít se budou semena získaná z genetických bank. Zastupitelé už schválili podání žádosti a předfinancování projektu nazvaného Enzedra: bílá místa rolnické historie.

Součástí vesnic bývala pole a zahrady. „Skanzen má volné plochy mezi staveními, které lze využít,“ řekla ČTK správkyně skanzenu Hana Zvalová, jež s nápadem obnovit pěstování původních rostlin a plodin oslovila Výzkumný ústav rostlinné výroby v Chomutově. Právě ten by měl pomoci zjistit, jaké semena jsou dostupná v genetických bankách.

Informace o pěstování užitkových plodin v Krušných horách zmizely s odsunem Němců a později při kolektivizaci zemědělství zavedením nových zemědělských odrůd, postupů a směrů. Ani na jedné straně hranice nejsou dochovány ucelené informace o této problematice.

„Už se nám ozvali pamětníci, kteří celý život pracovali v zemědělství v Podkrušnohoří. Budeme tak hledat zplanělé druhy rostlin, pátrat v historických pramenech a archiváliích a zaznamenávat rozhovory s pamětníky,“ uvedla Zvalová.

Skanzen by chtěl prezentovat výsledky pátrání v publikacích, pro veřejnost pořádat exkurze a výukové programy pro školy. „Chceme vytvořit obraz skutečné vesnice, lidé dřív neměli jen kytičky na zahrádkách, ale hlavně plodiny, kterými se živili. Shánět budeme také staré recepty a podle nich vařit, pokud to půjde,“ doplnila Zvalová.

Teoreticko-výzkumnou část zastřeší ústav a aplikační skanzen. S realizací se začne v lednu. Zima bude patřit hlavně pátrání v genetických bankách, dokumentech a archivech. Pak začne výsev tuřínu, zelí, pšenice dvojzrnky nebo špaldy. Předpokládané náklady na projekt jsou 2,1 milionu korun. Dotace z programu Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020 může pokrýt až 90 % nákladů.

zdroj: ČTK
Spustit audio