Po stopách vlků se do Krušných hor vydaly dobrovolnické vlčí hlídky

22. leden 2017

Na běžkách a sněžnicích vyrazily o víkendu do Krušných hor skupinky lidí. Byli to dobrovolníci, kteří pod vedením ochránců přírody vyrazili na takzvané vlčí hlídky. Jejich cílem bylo naučit se číst stopy ve sněhu, aby pak mohli samostatně mapovat pohyb vlků v krušnohorské oblasti.

„Ony to jsou vlastně dvě malé stopy, není to jedna stopa. Je to zvíře, které dělalo takové poskoky. Nejspíš se jednalo o kunu, “ popisoval stopy ve sněhu Miroslav Kutal z hnutí Duha, jeden ze školitelů dobrovolníků. Podle něj se pomocí poskoků pohybují hlavně lasicovité šelmy, vlci prý běhají jinak. „Vlci se pohybují často v čáře. Zadní stopy otiskují do předních stop, takže to v terénu vytváří takovou linii,“ vysvětloval dobrovolníkům z vlčí hlídky Miroslav Kutal.

Jeho skupinka vyrazila od hory Svatého Šebestiána na sever, kde podle jeho předpokladů mohli být vlci. Cílem první vlčí hlídky ale bylo hlavně školení. Dobrovolníci se hlavně učili hledat a číst stopy šelem ve sněhu, aby se pak mohli samostatně podílet na mapování výskytu vlků v krušnohorské oblasti. Skupin skupin bylo v Krušných horách víc. První, zaškolovací vlčí hlídky se zúčastnilo na třicet lidí.


Podle plánu by v průběhu zimy měly vlčí hlídky probíhat každý týden, když budou dobré sněhové podmínky. „Existuje takový systém, kde se dobrovolníci můžou zaregistrovat, kde zadávají své prošlé pochůzky. My potom ty pochůzky procházíme a zařazujeme tam ty výsledky genetických analýz. Je to vlastně taková rozsáhlá databáze, abychom byli schopni přinášet lidem objektivní informace, kolik těch vlků tady žije, a v kterých oblastech. To jsou informace, které lidi zajímají, a které také pomáhají bořit ty předsudky, které lidi vůči velkým šelmám mají,“ popsal systém mapování výskytu vlků Miroslav Kutal. Do dobrovolných vlčích hlídek se prý může přidat kdokoliv.

Snímek z fotopasti
Vlčí hlídky mají mapovat výskyt vlků v Krušných horách
autor: Lucie Valášková
Spustit audio