Radnice v Obrnicích na Mostecku chce rozhodovat o tom, kdo bude v obci bydlet. Ministerstvo pro lidská práva je proti

„Popliváno, na dveře nesmím sáhnout… Když sáhnu, okamžitě musím vydesinfikovat ruce, to je fakt hnus! A bydlím tam odmalička… Já tady lítala okolo baráku sama, teď tam ty holky nepustím,“ popisuje Simona Haladová z litvínovského sídliště Janov situaci, ve které je dům, kde bydlí.

Zdevastovanými byty po problémových nájemnících by se měl zabývat úřad hlavního hygienika, vysvětluje Martina Štěpánková z ministerstva pro lidská práva.

Čtěte také

„Budeme kontaktovat příslušné úřady – úřad práce i hlavního hygienika. Budeme s nimi jednat o možnostech řešení, kdy často z těch bytů jde zápach, špína… narušuje to soužití i hygienické podmínky v domě…“

Integrace se dá zvládnout, ale jen do jisté míry

V Obrnicích na Mostecku mají s integrací menšin a sociálně slabých velké zkušenosti. Problémy mají ale i s nepřizpůsobivými.

„Lze integrovat a dělat celou řadu programů do určitého procenta podílu romských spoluobčanů v obci, a jestliže se dostáváme na hranici kolem padesáti procent, tak to je téměř nezvládnutelné.“ vysvětluje starostka Obrnic Drahomíra Miklošová.

Volá proto po větších pravomocích starostů. „Rozhodovat, když dosáhne podíl těch obyvatel určité procento, 20, 25 procent… Možná i 30 procent je zvládnutelných, ale já chci rozhodovat, koho sem můžeme přihlásit a koho ne.

Rozhodovat o tom, kdo bude v obci bydlet, je podle ministerstva pro lidská práva nepřijatelné

Ministerstvo pro lidská práva spolu s vládní agenturou pro sociální začleňování se budou situací na Mostecku zabývat. Požadavek starostky Obrnic, ale i bytového družstva Krušnohor, týkající se výběru těch, které do bytu přihlásí, je ale podle ministerstva pro lidská práva nemyslitelný.

„Bála bych se hledat tu hranici, kdo je a kdo není způsobilý být občanem určitého města. To si myslím, že je v demokratické společnosti nepřijatelné,“ konstatuje Štěpánková.

Obec Obrnice|foto: Filip Jandourek

Podle ředitele agentury Radka Jiránka by mohl pomoci zákon o sociálním bydlení. Ten nedávno schválila vláda a určuje pravidla pro vznik sociálních bytů. Aplikovat jej mohou jak bytová družstva, tak společenství vlastníků bytových jednotek.

„Mám dům, v něm mám padesát bytů. 15 - 20 bytů je problémových, ale z těch problémových mohu udělat méně problémové tím, že do těch problémových nastěhuji potřebné lidi, které mi identifikuje obec, nějaké potřebné klienty. Nezisková organizace dodá takové sociální služby, aby ti lidé bydleli řádně a evropský investiční program IROP by mohl dodat prostředky na rekonstrukci toho bytu, když byl po těch předchozích nájemnících zdevastován,“ vysvětluje ředitel vládní agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek.

Jestli vznik sociálních bytů vyřeší problém s vybydlenými domy a byty ukáží až následující měsíce.