Těžba lithia na Cínovci by zřejmě neměla mít výraznější vliv na životní prostředí

Za 21 let těžby chce společnost vytěžit až 37 milionů tun rudy, ve které je lithium. Ročně má toto množství stačit na výrobu baterií pro 400 až 600 tisíc elektromobilů. Většina prací při zpracování rudy se má udělat ještě v podpovrchovém dole.

Obavy o životní prostředí tak starosta města Dubí na Teplicku Petr Pípal z uskupení Severočeši-Dubí nemá: „Celé to dílo by se mělo otevřít úpatní štolou – tunelem do jádra toho ložiska z úrovně dubského nádraží. Tam by se ta hornina měla vyrubat, upravit a pak vyvézt na dubské nádraží, odkud se pak odveze n+ěkam, kde se to zpracuje.“

Podle Keitha Coughlana z australské společnosti European Metals Holding, která plánuje lithium v Krušných horách těžit, by se následný meziprodukt měl zpracovávat v některé ze severočeských chemiček.

Z těžby ani z následného zpracování lithia v Ústeckém kraji nemá obavy děkan ústecké fakulty životního prostředí Martin Neruda: „Problém by být neměl – je to v legislativě ošetřeno procesem EIA, takže pokud se ty kroky dodrží, tak těžba může být v souladu s ochranou životního prostředí.“

Pokud se podaří těžařům sehnat všechna povolení, chtějí s těžbou lithia na Cínovci začít kolem roku 2022.